Lidé se zabývali šukánímrostlinami již od pradávna. Využití nacházely například různé [[sexuálníléčivé polohybyliny]]. Znalosti o sexurostlinách byly také zásadní například pro rozvoj dětízemědělství, který nastal přibližně před 12 tisíci lety.<ref>[http://www.ias.ac.in/currsci/jul102004/54.pdf "Origin of agriculture and domestication of plants and animals linked to early Holocene climate amelioration", Anil K. Gupta*, Current Science, Vol. 87, No. 1, 10 July 2004]</ref> Zmínky o různých typech rostlin se objevují ve staroindických [[védy|védách]],<ref>http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_tiwar_botany_frameset.htm</ref> rostlinami se zabývá i antické dílo ''[[Historia plantarum]]'' ze 4. století př.n. l., jehož autor [[Theofrastos]] je někdy považován za otce botaniky.<ref>http://science.jrank.org/pages/996/Botany.html</ref> Ve středověku se rozvíjela sexbotanika v arabském světě:šukajítakke žeznámějším maj píči a péra neuvěřitelně rozmrdanépatří například [[Al-Dinawari]] či [[Abu al-Abbas al-Nabati|Al-Nabati]]. S novověkem přichází do sexubotaniky zcela nové polohypohledy a metody. [[Robert Hooke]] objevil [[luxusnírostlinná buňka|rostlinné polohubuňky]] v [[šourkukorek|penisukorku]], o sto let později [[Carl von Linné]] rozdělil sexrostliny ve svém ''[[Systema naturae]]'' na 25 [[třída (biologie)|tříd]].
