Moravská Třebová (zámek): Porovnání verzí

Janem z Boskovic pak r.roku [[1589]] vymírá moravskotřebovská větev [[Boskovicové|pánů z Boskovic]]. Tím přechází moravskotřebovské majetky dědictvím do rukou [[Žerotínové|Žerotínů]]. [[Ladislav Velen ze Žerotína]] ([[1589]]-[[1622]]) si také zvolil Třebovou jakoza sídelnísídlo. Panství zatížené velkými dluhy, které dosahovaly částky 350tis.350 000 zlatých zbavil dluhů a přivedl opět k novému rozkvětu. Jeho období v mnohém připomíná dobu Ladislava z Boskovic. Na přelomu 16. století se pak Moravská Třebová stala střediskem vzdělanosti celého kraje. Řada staveb a uměleckých děl dodnes upomíná na hospodářský rozkvět a vysokou kulturní úroveň města, kdy byla nazývána Moravskými Aténami. Na místě bývalého hradního příkopu dal Ladislav Velen vzniknoutpostavit budověbudovu o třech křídlech otevřených k jihu. Vznosný systém [[arkáda (architektura)|arkád]] byl upraven v [[manýrismus|manýristickém]] duchu, dle plánů italských stavitelů. Ladislavu Velenovi a jeho rozsáhlému dvoru však záhy přestal zámek vyhovovat, a proto v r.roce [[1611]] pověřil italského architekta Giovanniho Mottalu z Bonamonne a Engandingu, který již prováděl přestavbu někdejšího předhradí, aby zámek podstatně rozšířil. Předpokládá se rovněž projekční účast Giovanni Maria Filippiho, architekta Rudolfa II, který působil i na Moravě.

<br />Stavba probíhala v l.letech [[1611 až ]]-[[1618]]. Jako spolutvůrci jsou uváděni kameníci Adam Motl, Abundi Alineysalus a Jan z Ferrary. Nový palác, který se zachoval v exteriéru bez větších změn dodnes, spojil východní křídlo (tzv. Hardingův palác) s křídlem jižním. Současně bylo odstraněno opevnění ze strany města a tak vznikl nový prostor - Zámecké náměstí. Současná [[fasáda]] severního křídla nového paláce obrácená do náměstí je jednoduchá a vystupuje z ní mohutná hranolová věž s přísně symetrickým průčelím. Mansardová střecha nesená profilovanou korunní římsou, je členěna trojúhelníkovým štítem s hodinami. V přízemí je trojosý kamenný [[portál (architektura)|portál]], jehož dva polosloupy s [[reliéf (sochařství)|reliéfními]] lvími hlavami nesou [[architráv]] zakončený bohatě profilovanou římsou. Okna věže jsou zdvojená a v každém z pater je jedna dvojice rámovaná šambránou. Po dalším z požárů v r.roce [[1840]] se zachovala tři křídla původní fasády s arkádami, severní a východní zcela, ze západního pak pouze severní polovina. Jižní musela být stržena úplně. Dominantou nádvorní fasády je věž vystupující jako třípodlažní [[rizalit]] z jednopatrového severního křídla. Věžní fasáda je trojosá a sokly polosloupů jsou zdobeny reliéfy mužské a ženské postavy. Hlavní klenáky středních oblouků nesou fantastické masky. Střecha věže je i na nádvorní straně nesena bohatě profilovanou korunní římsou s hodinovým nástavcem. Uzavřením nádvoří pak vynikla velkolepá krása arkád. Na hlavicích štíhlých polosloupů spočívají důrazně členěné architrávy, které oddělují patra. Parapety a sokly jsou zdobeny reliéfy polofigur a fantastických hlav. Plochy mezi arkádami jsou zdobeny [[rustika|rustikou]]. Arkádová chodba je zaklenuta křížovou klenbou a v ní je patrná řada portálů, oken a dvířek do komínů s kamenným ostěním. Nový žerotínský palác patří k nejpozoruhodnějším dílům v rámci našichčeských zemí, ovlivněným pozdní severoitalskou renesancí .