Zobcová flétna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m x bohužel |
−hodnotící tvrzení, rozdělení na odstavce, úprava nadpisů, oprava interpunkce, +vnitřní odkaz, ukázka do šablony |
||
Řádek 15:
| příbuzné nástroje = [[flétna]]
}}
'''Zobcová flétna''' je [[dechový nástroj]]
Zobcová flétna pochází z lidové píšťaly a má obdobnou konstrukci, způsobem tvoření tónu se podobá píšťalám [[varhany|varhan]]; příbuzným nástrojem je rovněž [[okarína]]. Hráč fouká do naústku, kterým je vzduch přiváděn na hranu, o kterou se rozráží a rozvibrovává vzduchový sloupec v nástroji. Otvory navrtané v trubici se zakrývají nebo odkrývají hráčovými prsty, u větších nástrojů pomocí klapek, čímž se reguluje výška tónu; zásadní úlohu má otvor ovládaný palcem levé ruky umístěný na zadní straně nástroje, kterým se ovládá přefukování do horních rejstříků. Vzhledem k typu vrtání přefukuje do oktávy, zvuk je poměrně chudý na vyšší harmonické tóny. Na rozdíl od mnohých jiných dechových nástrojů (a naopak podobně jako např. u krumhornu) nemá hráč bezprostředně pod kontrolou samotný zdroj tónu, takže jeho kvalitu může ovlivnit jen nepřímo (např. artikulací a kontrolou dechu); čistá a krásná hra vyžaduje značné zkušenosti a kvalitní nástroj.▼
== Historie a popis ==
Zobcové flétny jsou laděny většinou v C nebo v F, historické nástroje bývají laděné i v jiných tóninách (nejčastěji G, D, A). Skutečně kvalitní hra na zobcovou flétnu je stejně náročná, jako na jakýkoliv jiný hudební nástroj. Zobcová flétna má menší dynamické rozpětí než jiné hudební nástroje, hráč jej musí znát a počítat s tím, že pracuje s daleko jemnějšími dynamickými rozdíly; dynamika tónu zároveň ovlivňuje jeho výšku, což lze překonat speciálními prstoklady a vhodným užitím vibata. ▼
▲Zobcová flétna pochází z lidové píšťaly a má obdobnou konstrukci, způsobem tvoření tónu se podobá píšťalám [[varhany|varhan]]; příbuzným nástrojem je rovněž [[okarína]]. Hráč fouká do
Zejména kvůli dynamickému rozpětí (a zčásti i pro neprůrazný zvuk) se zobcová flétna v období klasicismu vytratila z koncertní praxe, protože nebyla schopná se zvukově prosadit (ve stále větších a větších orchestrech) proti ostatním nástrojům, které v té době prodělávaly bouřlivý technologický rozvoj ([[příčná flétna]], [[klarinet]], [[žesťový nástroj|žestě]]) a přestalo se pro ni psát, ačkoli ještě v období baroka byla běžně užívaným nástrojem. V období romantismu nebyla v koncertní praxi užívána vůbec a teprve na počátku 20. století byla znovuobjevena, nejprve jako historická kuriozita a didaktická pomůcka, později se stala plnohodnotným nástrojem jednak v oblasti autentické interpretace staré hudby, kterou si bez zobcových fléten lze těžko představit, jednak v oblasti soudobé vážné hudby, která umí využít i mnoho alternativních technik hry, v nichž je zobcová flétna velmi tvárná. V současné době se hra na zobcovou flétnu učí i na konzervatořích. Mezi špičkové ansámbly zobcových fléten patří například Flanders Recorder Quartet nebo Amsterdam Loeki Stardust Quartet. ▼
▲Zobcové flétny jsou laděny většinou v C nebo v F, historické nástroje bývají laděné i v jiných tóninách (nejčastěji G, D, A). Skutečně kvalitní hra na zobcovou flétnu je stejně náročná
▲Zejména kvůli dynamickému rozpětí (a zčásti i pro neprůrazný zvuk) se zobcová flétna v období klasicismu vytratila z koncertní praxe, protože nebyla schopná se zvukově prosadit (ve stále větších a větších orchestrech) proti ostatním nástrojům, které v té době prodělávaly bouřlivý technologický rozvoj ([[příčná flétna]], [[klarinet]], [[žesťový nástroj|žestě]]), a přestalo se pro ni psát, ačkoli ještě v období baroka byla běžně užívaným nástrojem. V období romantismu nebyla v koncertní praxi užívána vůbec a teprve na počátku 20. století byla znovuobjevena, nejprve jako historická kuriozita a didaktická pomůcka, později se stala plnohodnotným nástrojem jednak v oblasti autentické interpretace staré hudby, kterou si bez zobcových fléten lze těžko představit, jednak v oblasti soudobé vážné hudby, která umí využít i mnoho alternativních technik hry, v nichž je zobcová flétna velmi tvárná. V současné době se hra na zobcovou flétnu učí i na konzervatořích. Mezi špičkové ansámbly zobcových fléten patří například Flanders Recorder Quartet nebo Amsterdam Loeki Stardust Quartet.
Rodina zobcových fléten je poměrně rozsáhlá, vzhledem k menšímu rozsahu jednotlivých nástrojů početnější než u jiných dechů:
* '''garklein flétna''' – rozsah c3 až g51
* '''sopraninová flétna''' * '''sopránová flétna'''
* '''altová flétna'''
* '''tenorová flétna'''
* '''basová flétna'''
* '''velkobasová flétna'''
* '''kontrabasová flétna'''
* '''sub-kontrabasová flétna'''
* '''sub-sub-kontrabasová flétna'''
U hlubších fléten není terminologie zcela jednotná.
K sólové hře se užívá zejména flétna altová (většina barokního repertoáru), v menší míře pak sopránová, tenorová, sopraninová a basová, pro těchto pět nástrojů je také napsána většina komorní hudby (nejběžnější je kvarteto soprán-alt-tenor-bas). Hlubší flétny nacházejí uplatnění ve větších souborech, vzhledem k vysoké ceně a značným nárokům na techniku hry jsou poměrně vzácné. Garklein flétna má relativně menší rozsah a určité potíže s intonací, běžně se nepoužívá.
Kromě historického typu nástroje, který je vyhrazen pro autentickou interpretaci, se běžně užívají zobcové flétny s tzv. barokním (anglickým) prstokladem, které umožňují čistou hru ve všech tóninách (chromaticky); některé starší flétny mají tzv. německý systém, který vznikl ve snaze zjednodušit prstoklady, ovšem za cenu ztráty dobré intonace v odlehlejších tóninách. Německý systém se nyní neužívá a je
<gallery>
Řádek 42 ⟶ 48:
</gallery>
==
=== Renesanční a barokní hudba ===
Tzv. stará hudba je těžistěm repertoáru zobcové flétny
=== Soudobá hudba ===
V oblasti soudobé hudby je zobcová flétna plnohodnotným nástrojem, její menší dynamické rozpětí lze vyrovnat amplifikací. Většímu rozšíření soudobé tvorby pro zobcovou flétnu často brání spíše nedostatek hráčů s dostatečnými technickými schopnostmi. Mezi pokročilé techniky, které je zkušený hráč schopen provést, patří mj. glissanda (postupným a plynulým odkrýváním otvorů), štěpné tóny (přefouknutím standardních i speciálních prstokladů), mikrointervalová hra (dostupná je celá bichromatická stupnice a nespočet dalších mikrointervalů), hra con voce (zpívání při hře) a různé druhy vibrata (trylkem na některém z nezakrytých otvorů, dechem
Krom toho lze ze zobcových flétnen vyloudit různé hvízdavé a cvrlikavé zvuky postupným zakrýváním labia, lze užívat extrémní artikulaci (sputato, frullato), přefukovat hlubší tóny do složitých vícezvuků připomínajících zvuk fujary atd Mezi významné skladatele, kteří pro zobcovou flétnu psali, patří například Kazimierz Serocki, [[Luciano Berio]], Louis Andriessen, [[Benjamin Britten]], Paul Hindemith a další.
== Flétna jako terapeutická pomůcka ==
Hra na zobcovou flétnu je používána i jako prostředek pro zlepšení dýchacích obtíží u dětí. S touto metodou přišel v [[1970-1979|70. letech 20. století]] [[Václav Žilka]], který vycházel z praxe amerického lékaře [[Meyer Marks|Meyera Markse]]. Při hraní se děti naučí lépe ovládat svůj dech, dochází k pročištění dýchacích cest a cvičí se kapacita plic. Hra na flétnu je proto často využívána ve školkách či školách.<ref>[http://www.ulekare.cz/clanek/hra-na-fletnu-jako-soucast-terapie-dychacich-potizi-u-deti-3408 Hra na flétnu jako součást terapie dýchacích potíží u dětí], ulekare.cz</ref>
==
{{Poslech
|titulek=Adagio ze Sonáty pro altovou flétnu d moll Gottfrieda Fingera
== Související články ==▼
|popis=Ukázka zvuku zobcové flétny
|vpravo
}}
{{commonscat|Recorders (musical instrument)}}
▲=== Související články ===
* [[Příčná flétna]]
* [[Panova flétna]]
=== Reference ===
<references />
| |||