Pratt & Whitney R-985: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založen nový článek |
opraven nezvykle velký počet pravopisných a jiných chyb, omlouvám se |
||
Řádek 18:
}}
'''Pratt & Whitney R-985 Wasp Junior''' je řada devítiválcových vzduchem chlazených hvězdicových leteckých motorů, vyráběných společností [[Pratt & Whitney]] Aircraft Company ve 30. až 50. letech 20. století.<ref>Gunston 1989. str. 115.</ref> Tyto motory měly zdvihový objem 16,14 l. Původní verze měla výkon 224 kW (300 hp), zatímco pozdější mnohem více rozšířená verze měla výkon 336 kW (450 hp).
== Popis a vývoj ==
Společnost Pratt & Whitney vyvinula motor R-985 Wasp Junior jako menší verzi motoru [[Pratt & Whitney R-1340]], aby mohla konkurovat na trhu středně velkých leteckých motorů. Podobně jako jeho větší bratr byl Wasp Junior vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor přeplňovaný pomocí jednorychlostního odstředivého kompresoru (dmychadla). Jeho válce však byly menší a s vrtáním a zdvihem 132 mm dávaly menší zdvihový objem motoru. Motor používal mnoho stejných dílů jako motor R-1340 Wasp, dokonce byly stejné i jeho montážní rozměry, takže se na letadle daly i snadno zaměnit.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = The 'Wasp Junior' | periodikum = Flight | odkaz na periodikum = | rok = 1930 | měsíc = 1 | ročník = | číslo = | strany = 101-102 | url = http://www.flightglobal.com/pdfarchive/view/1930/untitled0%20-%200101.html | issn = }}</ref> Motor Wasp Junior byl poprvé spuštěn v roce 1929
Americká armáda motoru Wasp Junior přidělila označení '''R-985''' spolu s různými příponami pro odlišení různých verzí motoru. Nicméně společnost Pratt & Whitney nikdy nepřijala vojenské označení R-985 pro civilní motory Wasp
Pratt & Whitney začal po motoru Wasp Junior A vyrábět výkonnější verzi motoru. Tato verze měla větší kompresní poměr, vyšší maximální otáčky a účinnější přeplňování dmychadlem. Série těchto motorů dostaly označení „B“. První model motoru série B dostal označení '''Wasp Junior TB''', který měl trvalý výkon na hladině moře 313 kW (420 hp) a při vzletu dosahoval výkonu až 328 kW (440 hp).<ref name=PW56_A2 /><ref name=TC85>FAA Type Certificate Data Sheet TC 85</ref> Motor TB byl vyladěn pro nejlepší výkon na hladině moře, a proto brzo následovala verze '''Wasp Junior SB''',
Uprostřed 30. let 20. století společnost Pratt & Whitney vyvinula ještě lepší verzi motoru Wasp Junior - "sérii C" s ještě větším kompresním poměrem a vyššími maximálními otáčkami. Jediným modelem vyráběným v této sérii byl model '''Wasp Junior SC-G''', který byl schopen trvalého výkonu 391 kW (525 hp) v nadmořské výšce 2 900 m (9 500 stop) a 447 kW (600 hp) pro vzlet.<ref name=PW56_A3 /> Tento motor měl i redukční převodovku, která umožňovala vysoké otáčky vrtule. Pilotka Jacqueline Cochran létající na speciálním letounu D17W Beechcraft Staggerwing s tímto motorem v roce 1937 ustanovila nový rychlostní a výškový rekord a umístila se na třetím místě během transkontinentálního závodu Bendix. Avšak model SC-G nikdy
== Operační historie ==
První verze letounu Wasp Junior byly používány u rozličných malých civilních a vojenských letounů, ale pouze v omezeném množství. Typ se stal mnohem více populární až koncem 30. let. Byl vybrán pro dvoumotorový dopravní letoun [[Lockheed
S začátkem 2. světové války byl motor americkou armádou vybrán pro cvičné letouny pro základní výcvik [[Vultee BT-13 Valiant]] a [[North American BT-14]] a pro pozorovací hydroplány [[Vought OS2U Kingfisher]]. Existovaly i vojenské verze civilních letounů poháněných těmito motory, jako byly letouny Beech 18, Beech Staggerwing, Grumman Goose a Howard DGA-15. Motory Wasp Junior také poháněly některé verze britských cvičných dvoumotorových letounů [[Avro Anson]] a [[Airspeed Oxford]]. Požadavky během 2. Světové války vedly k výrobě mnoha tisíců těchto motorů.
Řádek 38:
Po druhé světové válce vznikl přebytek motorů Wasp Junior, a proto tyto motory vstoupily na trh civilních letadel. Výroba letounu Beech 18 s motorem Wasp Junior pokračovala až do roku 1970. Nově byl motor montován do vrtulníku Sikorsky H-5, letadel de Havilland Beaver a Max Holste Brouss a práškovacích letadel Snow S-2B a S-2C, Grumman Ag Cat a Weatherley 201.
Společnost Pratt & Whitney ukončila výrobu těchto motorů v roce 1953, přičemž výroba dosáhla 39 037 vyrobených motorů.<ref name=PWweb /> Mnoho motorů Wasp Junior slouží dodnes například
== Varianty ==
Řádek 64:
* [[Air Tractor AT-300]]
* [[Avro Anson]] (Mk V)
* [[Ayres Thrush]] (verze S-2B a S-2C)▼
* [[Barkley-Grow T8P-1]]
* [[Beechcraft Model 18]] a jeho vojenské verze
Řádek 90 ⟶ 91:
*vrtulník [[Sikorsky H-5]](a civilní verze S-51)
* [[Sikorsky S-39]]
▲* [[Ayres Thrush]] (verze S-2B a S-2C)
* [[Spartan Executive]]
* [[Stinson Reliant]] (SR-9F a SR-10F)
|