Empora: Porovnání verzí

[[Soubor: Pražský hrad, Bazilika sv. Jiří, interiér 04.jpg |thumb|upright=1.2|Empory v basilice sv. Jiří na Pražském Hraděhradě]]

'''Empora''' je nadzemní a přístupná [[galerie (stavba)|galerie]], otevřená do hlavního prostoru [[chrámová loď (architektura)|lodi]] [[kostel]]a, [[synagoga|synagogy]] nebo jiného veřejného prostoru.

Empory mohou být přístupné po schodišti z hlavního prostoru, nebo mohou mít vlastní vchody. Od barokní doby se vyskytují i dvojí nebo víceré empory nad sebou, z nichž se vyvinuly divadelní balkony[[balkon]]y a galerie.

Ve středověkých kostelech ženských [[mnišský řád|mnišských řádů]] sloužila empora pro [[jeptiška|jeptišky]], které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském Hraděhradě]]. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a [[mešita|mešitách]], poukazuje i latinské, anglické a francouzské ozančení ''matroneum''. V [[gozika|gotických]] [[bazilika|bazilikách]] vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v [[Noyon]]u). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu.

V městských halových kostelech [[15. století|15.]] a [[16. století]] sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v [[protestantismus|protestantských]] kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v [[baroko|baroku]] často zasklená empora se v češtině označuje také jako [[oratoř]].

* [[Galeriegalerie (stavba)]]