Jaroslav Eminger: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
článek vytvořen - rozpracován |
článek doplněn - dokončen |
||
Řádek 8:
|místo úmrtí={{flagicon|Československo}} [[Praha]], [[Československo]]
|přezdívka=
|sloužil={{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-uhersko]] (do roku [[
|doba služby=[[1898]] – [[1948]]
|hodnost=[[Brigádní generál]]
Řádek 18:
}}
'''Jaroslav Eminger''' (* [[4. červen]], [[1886]] - † [[14. červenec]], [[1964]]) byl československý generál a vlastenec známý hlavně díky svému působení jako velitel ''[[Vládní vojsko|tzv. Vládního vojska]]'' v období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] za druhé světové války.
== Mládí a První světová válka ==
Řádek 37:
Následně velel od počátku roku [[1931]] 2. jízdní brigádě v [[Brno|Brně]] v jejímž velení byl, díky svým mnohaletým zkušenostem u jezdectva, dekretem prezidenta republiky povýšen k 13. červenci roku [[1933]] do hodnosti [[Brigádní generál|brigádního generála]].
Poté působil určitou dobu na ministerstvu národní obrany, kde sloužil jako generální inspektor jezdectva. V listopadu roku 1936 byl Eminger odvelen do Bratislavy, aby zde převzal velení 3. jízdní brigády. Zhruba o rok později byla brigáda rozšířena na 3. rychlou divizi a Eminger byl ponechán jako její velitel.
== Období Druhé světové války ==
Když bylo 15. března roku [[1939]] obsazeno území tehdejšího [[Československo|Československa]] německou armádou a následující den podepsal německý vůdce a kancléř [[Adolf Hitler]] [[Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava|výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava]], Československá armáda tím byla zrušena. Ze 4 rychlých divizí, kterými Československá armáda disponovala, byly tři zrušeny a právě 3. rychlá divize generála Emingera byla použita pro nově vznikající Slovenskou armádu. Generál Eminger se tak rázem ocitl bez využití a situace v tehdejším nově vzniklém [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] ho nutila přemýšlet společně se svou manželkou o útěku ze země.
V případě Československé armády bylo rozhodnuto, že bude nahrazena tzv. [[Vládní vojsko|Vládním vojskem]], které Němci dovolili zformovat v maximalním počtu pouhých 7000 mužů, což odpovídalo síle brigády. Předseda protektorátní vlády, generál [[Alois Eliáš]] měl za úkol vybrat vhodného velitele tohoto vojska a rozhodl se právě pro Emingera, který by díky své vojenské minulosti v rakousko-uherské armádě nemusel být pro Němce příliš nápadný. Eminger nabídku chvíli zvažoval, ale nakonec na ní přistoupil.
Nejprve byl v dubnu roku [[1939]] Eminger jmenován přednostou umisťovacího oddělení na "Ministerstvu národní obrany v likvidaci", kde měl za úkol vybírat vhodné příslušníky, kteří budou přijati do Vládního vojska. Již v této době se generál Eminger projeví jako pravý vlastenec, když na schůzi důstojníků nově zřizovaného Vládního vojska prohlásí, že ''"vládní vojsko má být vedeno a použito tak, aby se nepříčilo zájmům českého národa"''.
Generál Eminger se rovněž snažil, aby Vládní vojsko nebylo Němci využíváno k bojovým povinnostem na východní frontě. Eminger oponuje, že Vládní vojsko není dostatečně vybavené a jeho muži jsou ve většině případů přestárlí, nehledě na to, že výnos o Vládním vojsku stejně zakazuje účast v zahraničí.
Roku [[1943]] se situace na východní frontě stává pro Německo nepřijatelnou a státní tajemník [[Karl Hermann Frank]] se začíná obávat, že s přibližující se Rudou armádou se může v českém národě probudit naděje na osvobození a s pomocí vládního vojska, kterému Frank nevěří by mohlo dojít k povstání. Proto apeluje na Hitlera, který jeho obavy vyslyší a na základě toho vydává velitel branné moci v protektorátu, generál [[Ferdiand Schaal]] rozkaz vyslání Vládního vojska do severní [[Itálie]] k plnění týlových povinností. Generál Eminger sice protestuje, ale není to nic platné.
V Itálii jsou jednotky Vládního vojska nasazeny k hlídání drážních objektů mezi [[Florencie|Florencií]] a [[Aosta|Aostou]], avšak značné množství mužstva přechází k italským partyzánům. Na Emingerův popud je do hlášení psáno, že vojáci ''"byli odvlečeni"'' nebo jednoduše, že jsou ''"nezvěstní"'', čímž se Eminger snaží chránit rodiny zběhů před represemi. Generál Schaal totiž vydal rozkaz, že zběhové, kteří budou chyceni, budou na místě zastřeleni a jejich rodiny budou následně poslány do koncentračních táborů.
== Život po válce ==
Po válce byl však generál Eminger zatčen kvůli údajné kolaboraci a 26. dubna roku [[1947]] stanul společně s generály [[Jan Syrový|Syrovým]], [[Karel Husárek|Husárkem]], [[Vojtěch Klecanda|Klecandou]] a [[Václav Kuneš|Kunešem]] před soudem. Následně byl Eminger obviněn, že ''"se za okupace nechoval jak se slušelo na věrného a statečného občana československého"''. Generál Eminger byl však zproštěn veškerých obvinění a soud konstatoval, že ''"dospěl k nevyvratitelnému přesvědčení, že obžalovaný byl věrný Čech a statečný muž, a proto byla obžaloba shledána neudržitelnou, bezpodstatnou a pravdě neodpovídající"''.
I když byl brigádní generál Eminger zcela očištěn, tak po [[Únor 1948|únoru roku 1948]], kdy v [[Československo|Československu]] proběhl komunistický převrat, byl pro nové poměry v armádě zcela nevyhovující a tak byl postaven mimo službu. Zbytek života prožil generál Eminger v ústraní a trpěl značnou finanční nouzí. Nakonec zemřel 14. července roku [[1964]] v [[Praha|Praze]].
== Válečná vyznamenání ==
| |||