Smrčina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování zatím pořád nástřel
Řádek 8:
 
Přirozená smrčina je ve středoevropských podmínkách většinou lesem vyšších poloh až hor, řidčeji v případě podmáčených smrčin i středních poloh. Přirozené smrčiny střední evropy můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin:
*[[Horská smrčina]]: Jedná se o lesní společenstvo středoevropských hor, které často i tvoří horní hranici lesa. vyskytuje se v hercynských pohořích, v [[Alpy|Alpách]] a vyšších [[Karpaty|Karpatech]]. Dominantní dřevinou je [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), pravidelnou příměsí je [[jeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia''). V Alpách a Karpatech může být jako příměs i [[modřín opadavý]] (''Larix decidua'') nebo [[borovice limba]] (''Pinus cembra''). Někdy, hlavně na plynulém přechodu společenstva smrčiny k horským [[bučina|bučinám]] mohou být jako příměs i další dřeviny, jako [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''), [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') či [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus'').
*[[Podmáčená smrčina]]: Jedná se o smrčinu na stanovištích se stagnující vodou. Může se vyskytovat jak v oblasti horských smrčin, tak i v nižších polohách v rámci bučin, kdy výskyt buku a jedle je omezen z důvodu silného podmáčení. Dominantním prvkem stromového patra bývá smrk ztepilý (''Picea abies''), přimýšenými dřevinami mohou být např. [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), [[bříza pýřitá]] (Betula pubescens) aj. Někdy se rozlišuje podmáčená smrčina a smrčina rašelinná. Rašelinné smrčiny se nacházejí na [[rašeliniště|rašeliništi]], kdy mocnost rašeliny není tak velká a dovoluje existenci stromového patra. Dominantní složkou mechového patra jsou [[rašeliník]]y (''Sphagnum'' sp.). Pokud je mocnost rašeliny větší, rašelinná smrčina se stává extrémní a zakrslá, pokud je ještě větší, vzniká nelesní rašeliniště.
 
Z hlediska původu můžeme středoevropské smrčiny rozdělit na přirozené smrčiny, neboli primární smrčiny a kulturní smrčiny, neboli sekundární smrčiny.