Summit v Camp Davidu (2000): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
m gramatika |
||
Řádek 2:
'''Blízkovýchodní mírový summit v Camp Davidu''' v červenci [[2000]], který hostil [[Prezident Spojených států amerických|americký prezident]] [[Bill Clinton]], navštívili [[premiér Izraele|izraelský premiér]] [[Ehud Barak]] a předseda [[palestinská autonomie|palestinské samosprávy]] [[Jásir Arafat]]. Summit byl neúspěšným pokusem vyjednat takzvaný „konečný status“ (někdy též „permanentní status“) v [[izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinském konfliktu]].
Celkem se na summitu
# území
# [[Jeruzalém]] a [[Chrámová hora]]
Řádek 9:
== Summit ==
Prezident Clinton pozval 5. července 2000 Baraka a Arafata do [[Camp David]]u k pokračování v jednáních o mírovém procesu na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Chtěl tak stavět na ''[[genius loci|geniu loci]]'' Camp Davidu, neboť zde byla za jeho předchůdce [[Jimmy Carter|Jimmyho Cartera]] uzavřena [[Dohody z Camp Davidu|dohoda o míru]] mezi [[Egypt]]em, reprezentovaným prezidentem [[Anvar as-Sádát|Anwarem Sadatem]] a [[Izrael]]em, reprezentovaným [[Menachem Begin|Menachemem Beginem]]. [[Mírová dohoda z Osla|Mírové dohody z Osla]], které byly v roce 1993 uzavřeny mezi izraelským premiérem [[Jicchak Rabin|Jicchakem Rabinem]] a předsedou [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP) Jásirem Arafatem stanovovaly, že by ve všech nevyřešených otázkách mezi Palestinci a Izraelci – zejména v otázce takzvaného konečného statusu – mělo být dosaženo dohody pět let od vzniku Palestinské samosprávy. Nicméně prozatímní postup zavedený v rámci
Summit byl do Camp Davidu svolán na 11. července 2000. Skončil 25. července, aniž by bylo dosaženo dohody. Na jeho závěr bylo vydáno trilaterální prohlášení, které definovalo dohodnuté zásady pro budoucí jednání.
Řádek 21:
# Obě strany se zavazují pokračovat ve svém úsilí o uzavření dohody o všech otázkách permanentního statusu co nejdříve.
# Obě strany se dohodly, že jednání na základě rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] č. [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242|242]] a č. [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338|338]] jsou jediným způsobem, jak dosáhnout takové dohody, a zároveň se zavázaly k vytvoření prostředí pro jednání, bez tlaku, zastrašování a vyhrožování násilím.
# Obě strany chápou důležitost vyhnout se jednostranným akcím, které předem odsuzují výsledky jednání, a že jejich neshody budou řešit pouze v dobré víře jednání.
# Obě strany se dohodly, že Spojené státy zůstávají zásadní partnerem v úsilí o mír a budou i nadále v nadcházejícím období úzce konzultovat s prezidentem Clintonem a ministryní zahraničí [[Madeleine Albrightová|Albrightovou]].
}}
| |||