Ťačiv: Porovnání verzí

| popisek.foto = TiachivŤačiv

| obyvatelé = 110749800

| starosta = p.Ivan Kovač

'''Ťačiv'''<!--přepis z ukrajinštiny dle Pravidel českého pravopisu--> ([[Ukrajinština|ukrajinsky]]česky též ''ТячівTjačiv'',<!--dle [[Rusínština|rusínsky]]NK ČR--> / ''ТячевоTjačevo'', [[Maďarština|maďarsky]]/ ''TécsőŤačovo'', <!--českytyto Tjačevo,dvě Ťačovo,zřejmě Tjačevz rusínštiny--> [[Rumunština/ ''Tjačev'', {{Vjazyce2|rumumsky]]uk|''Тячів''}}, {{Vjazyce2|ry|''Тячево''}}, {{Vjazyce2|hu|''Técső''}}, {{Vjazyce2|ro|''Teceu Mare''}}) je [[město]] ležící v &nbsp;[[Maramurešská kotlina|Maramurešské kotlině]] na pravém břehu [[Tisa|Tisy]] na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Přesněji se nachází 136 &nbsp;km východně od [[Užhorod]]u. Dle sčítání obyvatelstva (2001) mámělo 9 &nbsp;800 &nbsp;obyvatel, z &nbsp;čehož čtvrtinu tvoří Maďaři. Počet obyvatel města s&nbsp;aglomerací přesáhl (v&nbsp;roce 2010) 19&nbsp;000.

Blízkost Tisy Ťačivu přináší jak peníze (v &nbsp;podobě nejrůznějších obchodů a smluv), ale také pravidelné problémy. '''TjačivŤačiv se v &nbsp;době povodní pravidelně ocitá pod vodou.''' Největší povodeň přišla zatím v &nbsp;roce [[1970]], kdy se Tisa rozlila do výšky střech během pouhých dvou hodin. Velké vodě padl za oběť také železný [[most]] do [[Rumunsko|Rumunska]]. Úřady teď zvažují, jestli vůbec stojí za to postavit nový.

Název ''Ťačivu'' má své kořeny nejspíš v &nbsp;německém označení ''Teutschau'', tedy „Německá paseka“.

[[Soubor:Tiachiv, cows.jpg|thumb|left|Krávy v &nbsp;Ťačivu]]

Ťačiv založili pravděpodobně osadníci ze Saska v &nbsp;[[11. století|11.&nbsp;století]]. První písemné zmínky dokládají Ťačivu (společně s &nbsp;[[Chust]]em a [[Sighet]]em) titul královského města se všemi odpovídajícími privilegii, další přibývala i &nbsp;v &nbsp;následujících letech. Obyvatelé TjačivuŤačivu směli např. „lovit ryby, pást svá stáda na královských pozemcích nebo obchodovat bezcelně“.

V &nbsp;roce [[1514]] se obyvatelé TjačivuŤačivu aktivně zapojili do maďarského protifeudálního povstání. Po jeho potlačení byl TjačivŤačiv označen za buřičské město a následně byl vypleněn.

V &nbsp;dalších letech byl osud TjačivuŤačivu stejný jako celé [[Podkarpatská Rus|Zakarpatské Ukrajiny]], do roku [[1945]] Podkarpatské Rusi. Po II. &nbsp;světové válce se menší část města na pravém břehu Tisy octla pod rumunskou správou.

V &nbsp;Ťačivu je rozšířeno [[ovocnářství]], především pěstování jablek.

Hlavní osu města tvoří '''ulice Nezaležnosti (Nezávislosti)''', kde nedaleko sebe leží tři významné kostely. Kamenný '''reformátorský kostel''' pochází z &nbsp;15. &nbsp;století, na základech chrámu ze 13. &nbsp;století. Reformátorským se stal v &nbsp;roce 1556. Do roku 1944 se tu nacházela největší maramurešská knihovna. Na konci 20. &nbsp;století vyrostla vedle kostela reformátorská fara. Uprostřed šedivé zástavby přitahuje tato nová čtyřpatrová budova pozornost kolemjdoucích.

'''Řeckokatolický kostel''' pochází z &nbsp;roku 1852. V &nbsp;roce 1948 chrám začal sloužit pravoslaví, po zákazu řeckokatolické církve. Dnes slouží opět řeckým katolíkům.

'''Katolický kostel''' má v &nbsp;rodném listu rok 1780. V &nbsp;roce 1993 byl rekonstruován, v &nbsp;hnědé barvě.

Aktuálně se v &nbsp;Ťačivu staví nový '''pravoslavný chrám'''.

S &nbsp;Ťačivem jsou spojeny poslední roky života maďarského malíře '''[[ŠimonSimon HološiHollósy|Simona Hollósyho]]'''. <!--(ŠIMON HOLOŠI, 1857-1918)--> Ten od roku 1886 vedl mnichovskou uměleckou školu. Od roku 1904 se svými žáky pravidelně přijížděl do TjačivaŤačiva. Před I1. &nbsp;světovou válkou přesídlil do Ťačiva natrvalo. Zachoval se dům, ve kterém žil. Hollósyho díla opatruje budapešťská národní galerie. Před tjačivskýmťačivským reformátorským kostelem najdeme Hollósyho bustu.

V &nbsp;Ťačivu dále stojí pomník spisovatele [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]] a tankisty [[Stěpan Vajda|Stěpana Vajdy]]. Socha [[Vladimir Iljič Lenin|V. &nbsp;I. &nbsp;Lenina]] byla snesena.

* {{uk}} [http://www.tyachiv.org.ua stránkyStránky tjačivskéŤačivské oblasti] - ukrajinsky