Dějiny Hradce Králové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
m →Rok 1762: F. C. Kampelík |
||
Řádek 38:
K dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo pro válku o rakouské dědictví a válku sedmiletou. Žalostný osud města dovršil požár roku [[1762]], kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech [[Prusové|pruští vetřelci]]. Pruské vpády do země přinutily [[Josef II.|Josefa II.]], jako spoluvladaře [[Marie Terezie]], k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech [[1766]] až [[1789]], musela ustoupit obě předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno za vnější okraj inundační oblasti pevnosti, do nově založených obcí Nového Hradce Králové, Kuklen, Farářství a Pouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes.
Germanizace, kterou přinesla vláda [[Josef II.|Josefa II.]], dala městu zevní německý ráz. Vlastenecká tradice však žila ve městě od dob Bohuslava Balbína a matematika Stanislava Vydry, kteří se oba v Hradci Králové narodili. V první polovině [[19. století]], v době českého [[národní obrození|národního obrození]], se město slavně zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím [[Jan Hostivít Pospíšil|Jana Hostivíta Pospíšila]]. Tento významný vlastenecký nakladatel stál v čele nadšené družiny, kterou tvořili dramatik [[Václav Kliment Klicpera]], profesor Jozef Chmela, kněz Josef Liboslav Ziegler a jejich přátelé, kteří žili v kraji a s nimiž byli hradečtí buditelé ve spojení. Však také Pospíšilův dům hostil vlastence z celé země (např. Hanku, Rettigovou), mezi nimiž nechyběli ani Ludevít Štúr a Jozef Miloslav Hurban ze Slovenska. Na hradeckém gymnasiu tehdy studovali [[Václav Hanka]], [[Josef Jaroslav Langer]], [[Josef Kajetán Tyl]], [[Karel Jaromír Erben]], [[František Škroup]] a další. V divadle „[[Studio Beseda|U zlatého orla]]“ se hrála česká představení, která organizoval Václav Kliment Klicpera. Roku [[1848]] se i v Hradci Králové utvořila Národní garda, jejíž prapor namaloval [[Josef Mánes]]. Bachův absolutismus sice na čas zlomil národní rozkvět, ale šedesátá léta jsou opět obdobím rozvoje českého živlu ve městě. Zásluhu o to měli [[František Cyril Kampelík]], lékař v Kuklenách, Kristian Stefan, přítel [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] a dopisovatel České včely a podnikatel Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje.
== Rok 1851 ==
| |||