Dorotea Braniborská: Porovnání verzí

Královská rada se rozhodla hledat nového [[monarcha|monarchu]] a rovněž nového manžela pro mladičkou královnu vdovu (Dorotee bylo necelých osmnáct let). Ucházel se sice o ni [[Polsko|polský]] král [[Kazimír IV. Jagellonský]], z ekonomických důvodů však zke něhosňatku sešlonedošlo - Dánové se obávali, že by pak museli zaplatit vysoké odškodné za majetek zůstavený v Dánsku. Proto Doroteu provdali za mladého vévodu Kristiána Oldenburského, synovce zemřelého krále, později známého jako [[Kristián I. Dánský]], jehož se souhlasem ''Adolfa VIII. Holštýnského'' Říšská rada vyvolila za nového krále Dánska.

Uvádí se, že královna se proslavila - na rozdíl od svého manžela - svou rozhodnou povahou, vysokou inteligencí a mimořádnou schopností ve správních a úředních záležitostech, takže jí král mohl pověřit správou rozsáhlých území Dánska a Švédska. Ve Švédsku pozbyla svésvých majetkymajetků za vlády [[Sten Sture starší|Stena Stureho]] a [[Karel VIII. Knutsson|Karla VIII.]], a; za této situace hledala podporu [[papež]]e, ovšem neúspěšně. V dubnu roku [[1474]] při návštěvě [[Řím]]a získala papežovo svolení k založení [[Københavns Universitet|univerzity v Kodani]]. Byla velmi šetrná, až skoupá - její dvě cesty do Říma měly tak nízké náklad, že to pro osobu jejího postavení bylo až nevhodné. Před smrtí svho muže zorganizovala splacení obrovskéh královského dluhu.