Finlandizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Pahýl - politika}} |
rozšíření textu - i o srovnání situace Finska a ČSR |
||
Řádek 1:
'''Finlandizace''' je pojem odvozený od postavení [[Finsko|Finska]] vůči [[SSSR]] po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], definitivně formulovaný v [[Pařížské mírové smlouvy (1947)|Pařížské smlouvě (1947)]]. Finsko pro udržení své [[suverenita|suverenity]] podřizovalo svou zahraniční politiku SSSR. Obecně označuje ''finlandizace'' vliv [[velmoc]]i na politiku sousedního malého státu.
===Po Pařížské smlouvě===
Dle [[Pařížské mírové smlouvy (1947)|Pařížské smlouvy (1947)]] přišlo Finsko o [[Karelská šíje|Karelskou šíji]], severní a západní břeh [[Ladožské jezero|Ladožského jezera]] a muselo pronajmout SSSR vojenskou základnu nedaleko [[Helsinky|Helsinek]].
Finsko muselo platit vysoké [[Válečné reparace|reparace]] (300 000 000 $) a muselo omezit svou armádu. Dle československého vzoru uzavřelo [[Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci|Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci]].
Zásadní bylo jednání Juho Kusti Paasikiviho, který dokázal se [[Stalin|Stalinem]] vyjednat pro Finsko výhodnou smlouvu. Pro finlandizaci se používá také název Paasikiviho doktrína[http://en.wikipedia.org/wiki/Finlandization]. Úkolem finlandizace mělo být: zamezení útoku jak ze strany SSSR, tak Německa a získání pozice rovnocenného partnera Finska k SSSR - nestát se satelitem.
Důsledkem bylo vyloučení Finska z účasti na mezinárodních organizacích zaměřených proti SSSR - včetně [[Marshallův plán|Marshallova plánu]], především pak [[NATO]]. Vztahy se proměňovaly v důsledku mezinárodního vývoje – závisely hlavně na postavení SSSR a jeho vůdců na mezinárodní scéně. Nutno dodat, že finští prezidenti byli silnými osobnostmi.
===Proč Finsko (a ne ČSR?)===
Stalin nechtěl provokovat - mohlo by to vést k přimknutí Švédska k [[Západ (geopolitika)|Západu]]. V ČSR byla silná pozice [[Komunistická strana Československa|komunistů]] i díky silné osobnosti [[Klement Gottwald|Gottwalda]]. Ve Finsku byli po [[Občanská válka ve Finsku|občanské válce]] komunisté zkompromitování - navíc před válkou i po ní byla ve Finsku silná nekomunistická [[sociální demokracie]]. Zatímco v ČSR je pro [[Východní blok|Středovýchodní Evropu]] netypická tradice [[rusofilství]] a po válce byli především Rusové vnímání jako osvoboditelé.
Dalším prvkem jsou ekonomické důvody – ČSR bylo nutné silně připoutat pro [[Uranový důl|uranové zásoby]]. Finsko zůstalo nezávislé také kvůli nutnosti zachovat ekonomiku funkční, aby docházelo k řádnému splácení [[Válečné reparace|reparací]].
===Zdroje===
Steen Busck - Henning Poulsen, Dějiny Dánska, Praha 2007
Miroslav Hroch - Helena Kadečková - Elisabeth Bakke, Dějiny Norska, Praha 2005
Eino Jutikkala Kauko Pirinen, Dějiny Finska, Praha 2001
Helena Kadečková, Dějiny Islandu, Praha 2001
Aleksander S. Kan, Dějiny skandinávských zemí, Praha 1983
Franklin D. Scott, Sweden, the Nation's History, Carbondale 1983
''Překlad z anglické Wikipedie.''
{{Pahýl - politika}}
| |||