Wikipedie

Enrico Dandolo: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
úprava
Řádek 1:
{{Pracuje se}}[[Soubor:Gustave dore crusades dandolo preaching the crusade.jpg|thumb|upright|Slavný projev Enrica Dandola k Benátčanům před výpravou na Zadar (Gustave Doré)]]
'''Enrico Dandolo''', [[Latina|latinsky]]: ''Henricus Dandolus'', ([[1107]], [[Benátky]] – [[21. červen|21. června]] [[1205]], [[Konstantinopol]]) vládl v letechbyl [[1193]]seznam ažbenátských [[1205dóžat|benátský dóže]] a vládl [[Benátská republika|Benátské republice]] av bylletech čtyřicátým[[1193]] prvním benátskýmaž [[dóže1205]]tem. Zapamatován pro jeho slepotu, zbožnost, dlouhověkost, vychytralost a také pro jehoSehrál neslavnou roli ve [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravě]], kterou vedl vejako svýchslepý 90 letechstařec proti [[Byzantská říše|Byzantskému císařství]], a vyplěněnívyplenění [[Konstantinopole]].
 
V 19. století Regiaitalské Marinanámořnictvo (Italskéna námořnictvo)jeho počest spustilo na moře bitevní loď pod názvem ''Enrico Dandolo''.
 
== SlepotaŽivot ==
DandoloNarozen v Benátkách, byl ze společensky a politicky silné benátské rodiny. Jeho otec Vitali byl blízkým poradcem dóžete Vitala II. Michaela a jeho strýc, kterýjehož se též jmenovalbyl Enrico Dandolojmenovcem, byl patriarchou z Grada, nejvyšší církevní pozice v Benátkách. Oba tito muži žilise dlouhodožili dopožehnaného stařívěku a mladý Enrico jimi byl zastíněn než dosáhl svých šedesáti let. Během té doby sloužil republice jako diplomat - velvyslanec ve Ferraře a bailus v Konstantinopoli.▼
Není známo kdy a jak Dandolo oslepl. Je tu příběh, který se vyprávěl po čvrté křížové výpravy (je to verze vykládaná moderními Benátčany a přijímána i mnoha historiky), že byl oslepen Byzantinci v době kdy byl velvyslancem. Ovšem také je možné, že byl postižen kortikální slepotou jak důsledek težkého úderu do zadní části hlavy, který dostal někdy mezi lety [[1174]] a [[1176]].
 
Dandolova první důležitá politická role přišla během krize v letech [[1171]] a [[1172]]. V březnu roku 1171 byzantská vláda zabavila zboží tisícovkám Benátčanů žijícím v říši, a poté je všechny uvěznila. Dóže nechal shromáždit odvetnou výpravu, která ovšem skončila s příchodem moru roku 1172. Při návratu do Benátek byl dóže Michael zabit rozhněvanou chátrou. Enricovi Dandolovi se podařilo hanebné smrti uniknout a příštího roku byl zvolen velvyslancem v Konstantinopoli.
Dandolova slepota se zdála úplná. [[Geoffrey z Villehardouinu]], který znal Dandola osobně, tvrdil: "Ačkoliv se jeho oči jeví normální, nevidí si ani ruku přímo před obličejem, poté co ztratil zrak po zranění hlavy". I když toto může býti přehnané, je jisté, že Dandolo měl zrak těžce omezený.
Během následujících let se Dandolo dvakrát přijelujal jakovelvyslanecké ambassádormise kek [[seznam sicilských králů|sicilskému králi]] [[Vilém II. Sicilský|Vilémovi II. Sicilskému]], a poté se vrátil roku [[1183]] do Konstantinopole k vyjednávání o obnovení benátské čtvrti ve městě.▼
 
Benátčanům se příliš nedařilo najít diplomatické řešení neshod z Byzantskou říší. Obnovené vyjednání začalo po dvanácti letech a v roce [[1186]] vedlo k dohodě, ale předchozí epizody vytvořily v Dandolovi hlubokou nenávist k Byzanci a jejím obyvatelům.
== Život - začátek kariéry v politice ==
Narozen v Benátkách, byl synem mocného právníka a členem vévodského soudu, Vitala Dandola. Dandolo sloužil republice jako diplomat(ambassádor ve Ferraře a bailus v Konstantinopoli) a také možná jako zastánce jedné z valečných funkcí po mnoho let.
 
▲Dandolo byl ze společensky a politicky silné benátské rodiny. Jeho otec Vitali byl blízkým poradcem dóžete Vitala II. Michaela a jeho strýc, který se též jmenoval Enrico Dandolo, byl patriarchou z Grada, nejvyšší církevní pozice v Benátkách. Oba tito muži žili dlouho do staří a mladý Enrico jimi byl zastíněn než dosáhl svých šedesáti let.
 
Dandolova první důležitá politická role byla během krizových roků [[1171]] a [[1172]]. V březnu roku 1171 byzantská vláda zabavila zboží tisícovkám Benátčanů žijícím v říši, a poté je všechny uvěznila. Toto donutilo dóžete shromáždit odvětnou expedici, která ovšem skončila s příchodem moru roku 1172. Dandolo byl v katastrofální expedici proti Konstantinopoli vedené dóžetem Vitalim Michaelem v rocích 1171 a 1172. Při návratu do Benátek byl Michael zabit rozhněvanou chátrou, ale Dandolo unikl hanbě a byl zvolen jako ambassádor pro Konstantinopol v následujícím roce. Benátky byli neúspěšné v diplomatických řešeních v jejich neshodách s Byzancí. Obnovené vyjednání začalo po dvanácti letech a konečně vedlo k dohodě v roce [[1186]], ale předchozí epizody vytvořili v Enricovi hlubokou a rostoucí nenávist k Bynzaci.
 
▲Během následujících let Dandolo dvakrát přijel jako ambassádor ke králi [[Vilém II. Sicilský|Vilémovi II. Sicilskému]], a poté se vrátil roku [[1183]] do Konstantinopole k vyjednávání o obnovení benátské čtvrti ve městě.
 
== Dóže ==
[[File:SilverGrossoDogeRanieroZeno1253-1268Venice.jpg|thumb|right|170pxupright|Groš ražený v 50.letech 13.století]]
1. ledna 1193 se Dandolo stal čtyřicátým prvním benátským dóžetem. Starý a slepý,{{#tag:ref|Dle pověsti byl oslepen Byzantinci v době, kdy byl velvyslancem. Možná je také kortikální slepota jako důsledek težkého úderu do zadní části hlavy, který dostal někdy mezi lety [[1174]] a [[1176]].|group=pozn.}} ale hlubocevysoce ambiciózní, ukázal obrovskou psychickou a (na svůj věk) fyzickou síluodolnost. NěkteréMěl zdrojemimořádné hovořívyvinutý osmysl tom,pro žerealizaci vsvých doběvlastních kdyplánů sev stalsouladu dóžetems mublahem byloa prospěchem 85benátské letrepubliky.<ref Jehoname="Hr173">{{Citace pozoruhodnémonografie zásluhy| ojméno=Věra| jedenáctpříjmení=Hrochová| lettitul=Křížové pozdějivýpravy přineslive otázkysvětle zdasoudobých bylkronik|vydavatel=Státní tentopedagogické věknakladatelství pravdivý.| Ostatnímísto= hypotézyPraha tvrdí,| žerok=1982| mujazyk mohlo= být|strany=173|isbn kolem=|poznámka sedmdesáti= let,dále kdyžjen se''Křížové stalvýpravy dóžetem.ve světle''}}</ref>
 
DvaO dva roky poté co se ujal vlády Enricopozději nařídil reformy proreformaci benátskýbenátského měnovýměnového systémsystému. Představil velké stříbrné groše, které měliměly hodnotu 26 denárů a čtvrťáky o hodnotě čtvrt denáru. Také znovudal dostalznovu do oběhu bianco o hodnotě půlky denáru, které nebylinebyly raženy po dvacet let. Poničil hodnotu denáru, ovšem groše drželidržely složení 98,5% čistého stříbra, aby zajistilizajistily jeho nepoužití v zahraničním obchodu. EnricoviEnricovy revoluční změny udělaliudělaly z grošů dominantní měnu pro celý obchod ve [[Středomoří]] a přispělipřispěly k bohatství a prestiži Benátek. V pozdních rocích se hodnota groše houpala a zvedala cenu poničeného denáru dokud se sama nezničila v roce [[1332]]. Krátce po uvedení groše do oběhu se denáru začalo říkat piccolo. Groš znamenal velký a piccolo malý.
 
== Čtvrtá křížová výprava ==
[[File:ConquestOfConstantinopleByTheCrusadersIn1204.jpg|thumb|upright|left|Dobývání Konstantinopole]]
Roku [[1202]] kdy rytíři čtvrté kruciáty uvízli v Benátkách a nebyli schopni zaplatit za loďstvo, Dandolo navrhnul plán, který by křižákům smazal dluh pokud jim budou asistovat při obnovení benátské kontroly okolo města [[Zadar|Zara]](také Zadar). Při slavnostní a okázalé ceremonii v [[Bazilika Svatého Marka|bazilice sv. Marka]] si Dandolo připnul kříž (na znamení toho, že se připojuje k výpravě) a byl vzápětí následován tisícovky Benátčanů jež se také přidali ke kruciátě. Dandolo se stal důležitým velitelem výpravy.
Okolo roku 1200 se na Benátky obrátili velitelé křižáckého vojska se žádostí o přepravu. V dubnu 1201 Dandolo po předchozím váhání příslibil, že křižákům zajistí přepravu a zásobování pro více než třicet tisíc účastníků výpravy za 85 tisíc stříbrných marek. Rytíři se v Benátkách zdrželi. Pomalu se scházející křižáci ztráceli bojové nadšení na plážích benátského ostrůvka San Niccolo di Lido a čekáním na spolubojovníky se zvyšovaly i jejich dluhy u Benátčanů. Vojáci se nedostavili v předpokládaném počtu a Benátčané trvali na dodržení smlouvy a zaplacení předem dohodnuté ceny za přepravu.
 
Benátky byli hlavním finančním věřitelem čtvrté křížové výpravy, poskytli křižákům lodě a půjčili jim peníze když se v Benátkách těžce zadlužili, neboť samotní křižáci výpravu stále odkládali.
 
Enrico Dandolo tehdy využil jejich finanční tísně a přesvědčil je, že jim počká se splácením dluhu, nebude chtít finance před vyplutím, pokud pomohou benátské signorii s dobytím [[Dalmácie|dalmatského]] města [[Zadar]].<ref name="Hr173-174">''Křížové výpravy ve světle'', str. 173-174</ref>
I když předpokládali, že plují do [[Egypt]]a, Dandolo je přesvědčil, aby zastavili u Zary (o Dandolově plánu věděli pouze hlavní velitelé), přístavního města v [[Jadranské moře|Jadranském moři]], které bylo uchváceno jak Benátkámi tak [[Uherské království|Uherským královstvím]]. Dandolo povzbudil křižáky k útoku na město, ve kterém se začala vznikat rebélie proti Benátčanům. Pouze malý počet křižáků odmítnul pomoci, ale ostatní viděli v dobytí města a přezimování jedinou možnost jak zastavit rozpad kruciáty. Zara byla obležena a padla 15. listopadu [[1202]].
 
{{Citát|Pánové, vy jste vytvořili společenství nejlepších z lidí na celém světě, ve jménu nejvyššího úkolu, který jste na sebe vzali. Já jsem už starý a slabý a potřeboval bych pokoj a strádám tělesnými neduhy, ale vidím, že nikdo jiný než já nemůže vás provádět a vésti jako váš pán. Jestliže dáte souhlas k tomu, abych vzal kříž, abych vás chránil a velel vám... tak já půjdu spolu s vámi a s poutníky budu žít nebo zemřít...|vystoupení Enrica Dandola v Benátkách v kronice O dobytí Konstantinopole<ref name="Hr174">''Křížové výpravy ve světle'', str. 174</ref> }}
Krátce poté [[Alexius Angelus]], syn sesazeného byzantského císaře [[Issac II. Angelus|Issaca II.]], přijel do města. Dandolo souhlasil v pokračování plánu, který měl Alexiovi zajistit byzantský trůn oplátkou za pozdější podporu Byzance pro výpravu. Toto nesporně vedlo k dobytí a vyplenění Konstantinopole 13. března [[1204]], události ve které se Dandolo představil v hlavní roli. Katoličtí křižáci poté získali úplnou kontrolu nad hlavním městem východní ortodoxní církve a založili zde katolický stát, [[Latinské císařství]]. Benátky dostali tři osminy území Byzantské říše za podporu ve výpravě. Byzantská říše již nikdy nedosáhla takové moci jako před čtvrtou křížovou výpravou. ▼
 
11. listopadu 1202 křižáci s Benátčany oblehli křesťanský Zadar a po krátkém obléhání jej dobyli. Během přezimování v dobytém městě je vyhledal [[Alexios IV. Angelos|Alexios Angelos]], syn sesazeného byzantského císaře [[Izák II. Angelos|Izáka II.]] společně s posly římského krále [[Filip Švábský|Filipa Švába]] a předložil křížákům lákavou nabídku. Požadoval po nich, aby při cestě do Egypta udělali zastávku v Konstantinopoli a za úplatu v podobě 200 tisíc marek dobyli pro něj zpět byzantský trůn. Křižáci se nemohli shodnout na následném postupu.
Dandolo byl natolik aktivní, že se zasadil i o výpravu proti [[Bulhar]]ům, ale zemřel roku 1205. Byl pohřben v [[Hagia Sophia]] v Konstantinopoli, pravděpodobně ve východní části. V 19. století italský restaurační tým označil pravděpodobné místo jeho posledního odpočinku (toto označení je stále možné vidět i dnes). Označení je často chybně zaměňováno turisty jako středověké označení aktuálního místa hrobky dóžete. Pravá hrobka byla zničena Turky poté co [[Pád Konstantinopole|dobyli Konstantinopol]] roku [[1453]] a přeměnili Hagia Sophia na [[mešita|mešitu]].▼
[[File:Grab Enrico Dandolo.JPG|thumb|upright|Pravděpodobné místo Dandolova hrobu ''(Hagia Sofia)'']]
▲Krátce poté [[Alexius Angelus]], syn sesazeného byzantského císaře [[Issac II. Angelus|Issaca II.]], přijel do města. Dandolo souhlasil v pokračování plánu, který měl Alexiovi zajistit byzantský trůn oplátkou za pozdější podporu Byzance pro výpravu. Toto nesporně vedlo kK dobytí a vyplenění Konstantinopole došlo 13. března [[1204]], události ve které se Dandolo i přes svůj vysoký věk a zdravotní stav představil v hlavní roli. Katoličtí křižáci poté získali úplnou kontrolu nad hlavním městem východní ortodoxní církve a založili zde katolický stát, [[Latinské císařství]]. Benátky dostalidostaly tři osminy území Byzantské říše za podporu ve výpravě. Byzantská říše již nikdy nedosáhla takové moci jako před čtvrtou křížovou výpravou.
 
▲Dandolo byl natolik aktivní, že se zasadil i o výpravu proti [[Bulhar]]ům, ale zemřel roku 1205. Byl pohřben v chrámu [[Hagia SophiaSofia]] v Konstantinopoli, pravděpodobnězřejmě ve východní části.{{#tag:ref| V 19. století italský restaurační tým označil pravděpodobné místo jeho posledního odpočinku (toto označení je stále možné vidět i dnes). Označení je často chybně zaměňováno turisty jako středověké označení aktuálního místa hrobky dóžete. Pravá hrobka byla zničena Turky poté co [[Pád Konstantinopole|dobyli Konstantinopol]] roku [[1453]] a přeměnili HagiaHagii SophiaSofii na [[mešita|mešitu]].|group=pozn.}}
== Rodina a potomci ==
Enrico byl prvním ze čtyř dóžat z prominentní benátské rodiny Dandolů. Později se dóžaty stali ještě [[Giovanni Dandolo]] († 1289), [[Francesco Dandolo]] († 1339) a [[Andrea Dandolo]] († 1354).
Jeho syn, Ranier, sloužil jako zástupce dóžete v Dandolově absenci a byl později zabit ve válce proti [[Janov|Janovu]] o kontrolu nad [[Kréta|Krétou]]. Jeho pravnučka, Anna Dandolo, byla vdána za srbského krále [[Štěpán II. Prvokorunovaný|Štěpána II.]] Je velmi možné, že měl pouze jednoho syna. Během jeho vlády byl v manželském svazku s ženou jménem Contessa, která byla možná členkou Minottovského klanu.
I když tu bylo pár dalších dóžetů z Dandolovy rodiny, nikdo z nich nebyl jeho přímým potomkem.
 
== Odkazy ==
Řádek 44 ⟶ 36:
{{Překlad|de|Enrico Dandolo|55316698}}
{{Překlad|en|Enrico Dandolo|379164066}}
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://books.google.com/books?id=WmAMAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=inauthor:%22Geoffroi+de+Villehardouin%22&hl=cs&ei=j7W4TMCMJNCDswbbuqW7DQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3&ved=0CDgQ6AEwAg#v=onepage&q&f=false The chronicle of Geoffry de Villehardouin]
 
{{Panovník|pred=[[Orio Mastropiero]]|po=[[Pietro Ziani]]|kdy=[[1192]] - [[1205]]|co=[[Seznam benátských dóžat|Benátský dóže]]
Řádek 56 ⟶ 54:
[[Kategorie:Narození 1107]]
[[Kategorie:Úmrtí 1205]]
[[Kategorie:Pohřbení v Hagii Sofii]]
[[Kategorie:Muži]]
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Enrico_Dandolo“