Konstantin V. Kopronymos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
m odkaz na rozcestnik Patriarcha opraven |
||
Řádek 6:
Thema ''Opsikion'', které podporovalo Artabasda, nechal rozdělit a vytvořil tak v Malé Asii nové thema ''Bukellarion''. Poté co byla reorganizována themata vytvořil novou vojenskou strukturu, tzv. tagmata (žoldnéři tvořená garda), která měla za cíl zabránit spiknutím. S reorganizovanou armádou dobyl v roce [[751]] zpět část [[Sýrie]], zatímco v [[chalífát|kalifátu]] probíhala občanská válka mezi [[Umajjovci]] a [[Abbásovci]]. V roce [[763]] zvítězil také nad [[Bulhaři|Bulhary]] v [[Bitva u Anchialu|bitvě u Anchialu]].
Konstantin ještě více než jeho otec Leon III. prosazoval zákaz uctívání obrazů, přičemž nechal krutě pronásledovat aktivní [[Ikonodulie|ikonoduly]] a mnichy, ačkoliv historické prameny v tomto směru zřejmě přehánějí. V roce [[754]] svolal [[koncil]] do města Hieria (který je také nazýván „bezhlavý“, neboť se ho nezúčastnil ani [[papež]] ani konstantinopolský [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]]). Přítomni byli pouze ikonoklastičtí biskupové a kněží a jednalo se tak o jeden z nejmenších koncilů, během kterého bylo prohlášeno uctívání obrazů za [[Hereze|herezi]]. Což byl sice krok, který vyřešil problém [[Paulikiáni|paulikiánů]], avšak větší částí ostatního obyvatelstva zvláště v [[Evropa|evropských]] částech říše nebyl nijak zvlášť vítán. V roce [[766]] nechal zlynčovat jistého ikonodulského poustevníka jménem Stefanos. Kromě toho nechal označit za heretické a zakázat také [[relikvie]] a [[Modlitba|modlitby]] ke svatým.
Do období jeho vlády spadá obrat papeže k [[Frankové|Frankům]] - asi ale méně z důvodu císařovy církevní politiky, jako spíše kvůli neschopnosti Byzance, být na západě ještě jakkoliv vojensky efektivní, poté co v roce 751 padla [[Ravenna]] do rukou [[Langobardi|Langobardů]].
| |||