Luisa Lotrinská: Porovnání verzí

| titul =Francouzská královna

| obrázek =[[Soubor:LouisedeLorraine-Vaudémont.jpg|200px|Marie Terezie]]

| korunovace =

| celé jméno =Louise de Lorraine-Vaudémont

| panovník =[[Jindřich III. Francouzský]]

|}}

'''Luisa Lotrinská''' ([[30. duben|30. dubna]] [[1553]], [[Nomeny]] - [[29. leden|29. ledna]] [[1601]], [[Moulins]]) byla provdaná francouzská královna v letech [[1575]] až [[1589]]. Náležela k rodu Vaudémont, mladší větvi lotrinského vévodského domu.

Luisa se narodila jako hraběcí dcera a náležela k vládnoucí větvi lotrinských vévodů. Již jako batole se stala polovičním sirotkem. Díky podobnosti s Kateřinou Klévskou se provdala za francouzského a polského krále [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]], kterému bohužel neporodila žádného potomka. Po jeho smrti se uchýlila do ústraní.

Luisa přišla na svět jako nejmladší dcera vaudémontského hraběte [[Mikuláš Mercoeurský|Mikuláše (1524 - 1577)]] s Markétou z Egmontu (1517 - 1554). Otec byl druhým synem [[Seznam lotrinských vévodů|lotrinského vévody]] [[Antonín II. Lotrinský|Antonína II.]] a jako takový se ubíral duchovní cestou. Od roku [[1543]] působil jako [[Diecéze metská|métský biskup]] a o rok později také jako biskup [[Verdunské biskupství|verdunský]]. V roce [[1548]] se vzdal zbožného života a přijal titul vaudémontského hraběte. Po zásahu francouzského krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] se v roce [[1552]] stal regentem [[Lotrinské vévodství|Lotrinského vévodství]] za svého neplnoletého synovce [[Karel III. Lotrinský (1543)|Karla]]. V letech [[1563]] až [[1569]] spravoval Mercoeur a v roce 1569 usedl na mercoeurský vévodský stolec. Matka byla dcerou egmontského hraběte [[Jan IV. z Egmontu|Jana IV.]] a za otce se provdala [[1. května]] [[1549]] v Bruselu.

 

 

Luisa měla tři starší sourozence: Markétu, Kateřinu a Jindřicha; všichni zemřeli v dětském věku.

Z otcových dalších manželství měla sourozenců jedenáct, čtyři zemřeli v dětském věku.

Luisino dětství a mládí nebylo příliš šťastné, protože již jako dvouletá vyrůstala pod dohledem nevlastní matky. Pro otce byla pouze dívkou a tedy sňatkovým zbožím, jak bylo v tehdejšíh dobách obvyklé.

 

Jana Savojská se postarala, aby se její nevlastní dceři dostalo klasického vzdělání a v deseti letech jí poslala ke dvoru do [[Nancy]]. Druhá matka, o pouhé tři roky starší Kateřina Lotrinská, jí však nesnášela a držela jí od rodiny co nejdále. Z těchto důvodů z Luisy vyrostla tichá a velice zbožná mladá žena, ovšem velice půvabná. Luisa měla blonďaté vlasy, světlou pleť, světle hnědé oči a štíhlou postavu.

[[Soubor:Henry III, of France and the princess Margart of Lorraine.gif|thumb|200px|right|Královna Luisa s manželem [[Jindřich III. Francouzský|Jindřichem III.]]]]

V roce [[1574]] se poprvé setkala s vévodu z Anjou a nově zvoleným polským králem [[Jindřich III. Francouzský|Jindřichem z Valois]]. Jindřich byl na cestě do své nové rezidence v [[Krakov]]ě a cestou v Nancy návštívil svou sestru [[Klaudie z Valois|Klaudie]], provdanou za Luisina bratrance [[Karel III. Lotrinský (1543)|Karla III.]] Luisa na něj velmi zapůsobila, protože byla nejen blonďatá, krásná a elegantní, ale také velice podobná jeho velké lásce Marii Klévské (1553 – 1574), která se však již provdala za prince [[Jindřich I. z Condé|Jindřicha I. z Condé]].

Pár [[15. únor]]a [[1575]] v [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|Katedrále Notre Dame]] v [[Remeš]]i oddal kardinál Karel Bourbonský. Sňatek se tak uskutečnil pouhé dva dny po Jindřichově korunovaci francouzským králem.

 

Manželství nebylo zpočátku snadné, protože její tchyní byla [[Kateřina Medicejská]], ale královna matka časem ocenila snašinu vlídnost a pokoru. Navíc Luisa manžela zbožňovala, ačkoliv jeho to rozčilovalo. Bohužel spolu nemohli mít děti, čímž se dědicem stal švagr [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich III. Navarrský]], a pod tímto tlakem se manželství stalo nešťastným. Luisa hubla a trpěla [[deprese (psychologie)|depresemi]], spolu s manželem přinášela zbožné oběti a konala prosebné pouti za narození synů, zejména do [[Charters]]. Luisa věřila, že na jaře [[1576]] prodělala [[potrat]] a pokud tomu tak bylo, je možné, že jeho následky zabránily dalšímu těhotenství.

 

Ačkoliv byl Jindřich III. své manželce často nevěrný, svou ženu upřímně miloval a Luisa se života svého manžela účastnila více než kterákoliv jiná královna. Objevovala se po jeho boku v bezpočtu obřadů, ceremoniálů a oslav, dokonce byla přítomna u státnických zasédání (např. při zasédání Královské rady 2. prosince 1576). [[31. květen|31. května]] [[1578]] se spolu s Kateřinou Medicejskou zúčastnila položení základního kamene mostu [[Pont Neuf]].

 

Po smrti tchýně v roce [[1589]] zdědila zámek [[Chenonceau]], kde [[2. listopad]]u obdržela smutnou zprávu o zavraždění svého manžela [[Řád bratří kazatelů|dominikánem]] [[Jacques Clément|Jacquesem Clémentem]]. Vévodkyně z Berry, jak zněl její nový titul, oblékla bílé šaty a své úsilí soustředila na rehabilitaci manželovy památky (byl [[exkomunikace|exkomunikován]] papežem). Nejprve se obrátila na nového krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] a poté se [[1. říjen|1. října]] 1589 odebrala do Říma k papeži.

 

|15 = [[Markéta z Brugg]]<ref>http://nl.wikipedia.org/wiki/Jan_IV_van_Egmont</ref>

}}

[[Soubor:KatharinavonMediciFamilie7.jpeg|500px|centre]]

Uprostřed tchán [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] s chotí [[Kateřina Medicejská|Kateřinou Medicejskou]], v levém horním roku švagr [[František II. Francouzský|František II.]] s chotí [[Marie Stuartovna|Marií Stuartovnou]], v pravém horním rohu rodiče tchána [[Klaudie Francouzská]] s manželem [[František I. Francouzský|Františkem I.]], vpravo švagr [[Karel IX. Francouzský|Karel IX.]] s chotí [[Alžběta Habsburská (1554-1592)|Alžbětou Habsburskou]].

'''''Luisa s manželem [[Jindřich III. Francouzský|Jindřichem III.]] jsou vlevo od Jindřicha II.'''''

 

{{Překlad

|jazyk=fr|článek=Louise de Lorraine-Vaudémont|revize=46715060

{{Commonscat|Louise de Lorraine-Vaudémont}}

{{Portál Novověk}}

<References />

* Jacqueline Boucher: ''Deux épouses et reines à la fin du XVIe siècle: Louise de Lorraine et Marguerite de France''. Universität Saint-Etienne, 1995, ISBN 2-86272-080-1.

* Chantal Clémen: ''Louise de Lorraine-Vaudémont, reine de France''. Éd. la Plume du temps, Guilherand-Granges 2002, ISBN 2-913788-39-4. <!-- nicht eingesehen! -->

* Hilarion de Coste: ''[http://www.siefar.org/DictionnaireHC/HCLouisedeLorraine.html Louyse de Lorraine, reyne de France et de Pologne]''. In: ''Les Eloges et les vies des reynes, des princesses, et des dames illustres en pieté, en Courage & en Doctrine, qui ont fleury de nostre temps, & du temps de nos Peres''. Bd. 2, 2. Aufl. Sébastien et Gabriel Cramoisy, Paris 1647, S. 107−157.

* Ghislain Tranié: ''[http://web.archive.org/web/20041124015933/www.geocities.com/ghislaintranie/ Louise de Lorraine (1553-1601). L'esprit & la lettre d'une Reine de France]''. Université Paris IV Sorbonne, Paris 2002.

 

[[Kategorie:Narození 1553]]

[[Kategorie:Úmrtí 1601]]

[[fr:Louise de Lorraine-Vaudémont]]

[[it:Luisa di Lorena-Vaudémont]]

[[ja:ルイーズ・ド・ロレーヌ＝ヴォーデモン]]

[[pl:Ludwika Lotaryńska]]

[[pt:Luísa de Lorena-Vaudémont]]