Luisa Bádenská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Bádenská princezna: typo |
typo, odkazy |
||
Řádek 8:
Při setkání carevna Kateřina shledala Luisu pěknou a inteligentní, Luisa zase, že její budoucí manžel Alexandr je zajímavý - byl vysoký a pohledný. Zpočátku byl Alexandr nesmělý a princezna si myslela, že k ní cítí nechuť, zanedlouho se však pár sblížil. "Říkáš mi, že držím štěstí jisté osoby ve svých rukou," psala Luisa Alexandrovi, "je-li to pravda, její štěstí je navždy jisté... ta osoba mě miluje a já opětuji její lásku a to bude i mým štěstím... můžeš si být jist, že Tě miluji víc, než jsem schopna vyjádřit."
Princezna se naučila [[ruština|rusky]] a přestoupila na [[pravoslaví]]. Dostala titul velkokněžny a nové jméno, '''Jelizaveta Alexejevna'''. Svatba se uskutečnila [[28. září]]/[[9. října]] [[1793]] v [[Zimní palác|Zimním paláci]] v Petrohradě. ''"Je to manželství mezi [[Psyché]] a [[Amor]]em"'', psala Kateřina knížeti Ligne. Jelizaveta měla pouhých čtrnáct let, její manžel byl o rok starší.
== Ruská velkokněžna ==
Řádek 20:
Začaly se projevovat problémy v jejím manželství. Nenašla ve svém muži splnění svých romantických představ, Alexandr ji zanedbával, a ona hledala citovou útěchu jinde. Zpočátku našla potěšení v důvěrném přátelství s krásnou hraběnkou Golovinou, později navázala s nejlepším Alexandrovým přítelem, [[Polsko|polským]] knížetem [[Adam Jerzy Czartoryski|Adamem Czartoryským]] romantický vztah, který trval tři roky.
[[Soubor:MariaL-01.jpg|200px|thumb|left|Jelizaveta Alexejevna]]
Po pěti letech bezdětného manželství [[18. května]]/[[29. května]] [[1799]] porodila Jelizaveta dceru, velkokněžnu Marii Alexandrovnu. U dvora se vynořily řeči, že otcem dítěte je polský kníže [[Adam Jerzy Czartoryski|Czartoryski]] - dítě mělo černé vlasy a tmavé oči, zatímco oba rodiče byli světlovlasí a modroocí. Jelizaveta však zakrátko ztratila milence i dcerku - Adam byl vyslán na diplomatickou misi a dítě zemřelo. ''"Ode dneška nemám dcerku, zemřela"'', psala Jelizaveta matce [[16. června]]/[[27. června]] [[1800]]. ''"Není hodiny, kdy bych na ni nemyslela, ani hodiny bez hořkých slz. Nebude to jiné, i kdyby ji měly nahradit dva tucty dětí."''
== Osobnost ==
Řádek 36:
[[Soubor:Yelizaveta-Alexeevna.jpg|200px|thumb|left|Carevna Jelizaveta Alexejevna.]]
[[3. listopadu]]/[[15. listopadu]] [[1806]] porodila Jelizaveta druhou dceru, velkokněžnu Jelizavetu Alexandrovnu. Opět se vynořily řeči, že dítě není carovo, ale Ochotnikovovo. Po kapitánově tragické smrti se Jelizaveta cítila ještě osamocenější než dřív a všechnu svou lásku přenesla na dcerku, které řikala ''"Lisinka"''. Patnáct měsíců později však děvčátko zemřelo na infekci od růstu zoubků. "Nyní", psala carevna matce, ''"nejsem už dobrá k ničemu na tomto světě, moje duše nemá už sílu dostat se z tohoto úderu."'' Smrt dcerky nakrátko carský pár sblížila. Třebaže Jelizaveta neměla ještě třicet let, car ani ona už neměli naději, že založí rodinu; Alexandr prohlásil, že by další děti již mít neměli, že je to vůle Boží.
Během [[napoleon]]ských válek Jelizaveta podporovala politiku svého muže. Po Napoleonově pádu se spolu s manželem a dalšími korunovanými hlavami účastnila [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] ([[1814]]), kde se setkala a opět začala román s knížetem Czartoryským, který ji stále miloval.
Když Jelizaveta dosáhla čtyřicítky, její krása začala uvadat; tehdy rezignovala na všechny romantické avantýry. I Alexandr prošel vnitřní přeměnou a carevna se se svým mužem sblížili jako nikdy dosud. V roce [[1819]] car, který propadl religióznímu mysticismu, ukončil svůj dlouholetý poměr s kněžnou Naryškinovou a od té doby začali Alexandr a Jelizaveta trávit více času spolu. To všechny zaskočilo. ''"Občas si myslím, že
V roce [[1825]] začala mít carevna problémy se zdravím a lékaři usoudili, že by měla pobývat ve vlídnějším podnebí. Jelizaveta společně s manželem se [[15. října]]/[[27. října]] přestěhovali do [[Taganrog]]u u [[Azovské moře|Azovského moře]], kde přebývali ve skromném domě. Byli spolu v této intimní prostotě šťastni. [[17. listopadu]]/[[29. listopadu]] [[1825]] Alexandr onemocněl, když se vracel z cesty na [[Krym]], z původního nachlazení se ukázal [[tyfus]]. Nemoci podlehl [[19. listopadu]]/[[1. prosince]] v Jelizavetině přítomnosti. Jelizavetu manželova smrt velmi zasáhla; píše matce: ''"Co mám dělat se svou vůlí, která celá na něm závisela, co mám dělat se svým životem, který jsem chtěla zasvětit jemu?"''
Kvůli svému podlomenému zdraví se nechtěla vrátit do Petrohradu, ani na Alexandrův pohřeb. V květnu [[1826]] se přece do hlavního města vypravila, na dlouhé cestě se však občas cítila špatně, takže bylo nutno udělat přestávku. Časně ráno [[4. května]]/[[16. května]] [[1826]] v městě [[Beljov]] u [[Tula|Tuly]] našla komorná Jelizavetu v posteli mrtvou, příčinou její smrti bylo srdeční selhání. Splnilo se jí to, co psala své matce krátce po Alexandrově smrti, totiž že by ráda následovala nejdůležitějšího muže svého života.
| |||