Verze z 17. 12. 2010, 00:25 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací oprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 1. 2011, 22:53 editovat zrušit editaci BBukovec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 707 editací Doplnění textu. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Alexios II - komnenos.jpg\|200px\|thumb\|Alexios II. Konmenos]] ~~'''Alexios II.''' ([[14. září]] [[1169]] - [[říjen]] [[1183]], [[Konstantinopol]]) byl [[Seznam byzantských císařů\|byzantský císař]] vládnoucí od roku [[1180]] do roku [[1183]].~~ '''Alexios II.''' (řecky ''Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos'', někdy latinsky '''Alexius II. Comnenus''' [[14. září]] [[1169]] - [[říjen]] [[1183]], [[Konstantinopol]]), syn [[Seznam byzantských císařů\|byzantského císaře]] [[Manuel I. Komnenos\|Manuela I. Komnena]] a jeho druhé ženy [[Marie z Antiochie (1183)\|Marie z Antiochie]], byl byzantským císařem v letech [[1180]] až [[1183]]. Během jeho panování využili Madaři sporů na Byzantském dvoře a zbavili se vlivu Byzance. Vládla za něj jeho matka [[Marie z Antiochie (1183)\|Marie z Antiochie]]. Císař byl po třech letech zavražděn svým strýcem [[Andronikos I. Komnenos\|Andronikem]], který se sám prohlásil císařem. == Život == Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího [[Seznam uherských králů\|uherského krále]] [[Béla III.\|Bély III.]]) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouřeného Manuelova syna. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*[[1118]]) a zemřel, aniž syn dospěl - v září roku [[1180]] ve věku nedožitých dvaašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou [[Seznam francouzských králů\|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský\|Ludvíka VII.]] [[Anežka Francouzská (1171)\|Agnes]]. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan [[Stefan Nemanja]] a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku [[1172]] ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymhli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná - proti prolatinské vládě v Konstantinopoli vypuklo povstání a povstalti povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, [[Andronikos I. Komnenos\|Andronika Komnena]], velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena ([[1182]]). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat Matčin ortek smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři [[Alexios I. Komnenos\|Alexiem I.]], [[Ioannes II. Komnenos\|Ioannem II.]], Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem [[Saladin\|Saladinem]]. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo a tak ve druhé polovině roku [[1183]] zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II. a ujal se jako [[Andronikos I. Komnenos]] samostatné vlády. {{Portál Byzantská říše}} {{Portál Středověk}} ~~{{Pahýl - panovník}}~~ {{Byzantský císař\|funkce=Byzantský císař\| kdy=[[1180]]–[[1183]]\|

Alexios II. Komnenos: Porovnání verzí