Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
další zdroj, heslo rozšiřuji |
m →Historie: tečka, prolinky |
||
Řádek 3:
==Historie==
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z Ronovců, po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo sousedící [[Roudnice]], v níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá">{{Citace monografie
| příjmení = Toušlová
| příjmení2 = Podhorský
Řádek 17:
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová studna a hrad byl obklopen příkopy a hradbami a byly zde načas přivezeny z pražského chrámu sv. Víta klenoty, relikvie a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]]
| příjmení = Peša
| příjmení2 =
Řádek 41:
}}</ref>. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] Josef von Schroll a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]].
| příjmení = Pohorecký
| příjmení2 =
|