Maxmilián III. Josef: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Zdroje: + kat
Řádek 18:
|}}
 
'''Maxmilián III. Josef Karel ''' ([[28. března]] [[1727]] [[Mnichov]] – [[30. prosince]] [[1777]] [[Mnichov]]) byl [[Bavorské kurfiřtství|bavorským kurfiřtem]] v letech 1745–1777[[1745]]–[[1777]].
 
Maxmilián byl synem císaře [[Karel VII. Bavorský|Karla VII. Albrechta]]. Po zkušenostech s neslavnou účastí Bavorského kurfiřtství ve [[Války o rakouské dědictví|válce o rakouské dědictví]], v které se angažoval jeho otec, se Maxmilián zřekl velké politiky a zaměřil se spíše na rozvoj vlastní území. Výrazně se zasloužil o hospodářský rozmach Bavorska v této době. Podporoval umění, obzvláště literaturu (založil Akademii výtvarných umění v Mnichově), zavedl povinnost všeobecné školní docházky a založil Bavorskou akademii věd.
 
V roce [[1747]] založil Nymphenburgskou[[Nymphenburg]]skou porcelánku, která se brzy stala světoznámou, především díky práci Franze Astona Bustelliho. Jako zajímavost stojí za povšimnutí, že přes svoji podporu a oblibu hudby (sám uměl a dokonce i komponoval), odmítl uspořádat [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovo]] vystoupení jako příliš nákladné. Když v roce [[1770]] způsobila velká neúroda [[hladomor]], Maxmilián si k zmírnění této pohromy vzal půjčku v Holandsku, prodal dokonce část klenotů z pokladnice a nechal rozdělit obilí z dvorských sýpek.
 
Ve stejném roce nechal skrze svého duchovního rádce zakázat Oberammergauerské [[pašije|pašijové hry]] s tím odůvodněním, ''„že toto největší tajemství naší svaté víry na jeviště nepatří“''.
 
Kurfiřt Maxmilián III. Josef se oženil 9. července 1747 v Mnichově s princeznou [[Marie Anna Saská|Marií Annou Saskou]] (1728-1797), dcerou polského krále [[August III. Polský|Augusta III.]] a jeho ženy [[Marie Josefa Habsburská|Marie Josefy Habsburské]]. Manželství zůstalo bezdětné.
 
V roce 1777 umírá Maxmilián na [[neštovice]]. Brzy nato propuká [[válka o bavorské dědictví]], v jejímž důsledku Bavorsko ztrácí [[Innská čtvrť|Innskou čtvrť]]. S jeho smrtí také vymírají bavorští [[Wittelsbachové]] a v Bavorsku nastupuje falcká linie tohoto rodu.
 
== Literatura ==