Franck Lagorce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: defaultsort, Kategorie:Muži |
m typo |
||
Řádek 24:
Franck Lagorce se narodil [[1. září]] [[1968]] v [[L'Haÿ-les-Roses]] nedaleko [[Paříž|Paříže]]. K závodění se dostal již v útlém dětství a ve svých 13 letech získal titul francouzského šampióna v motokárách, v roce [[1985]] byl 10. na mistrovství světa a o rok později druhý na mistrovství Evropy.
V roce [[1987]] se umístil jako 7 na mistrovství [[Francie]] v motokárách v kubatuře 125cc, zároveň vstoupil do francouzského šampionátu [[Formule Ford]], ale daleko důležitější pro jeho kariéru bylo druhé místo Volant Elkron Scholarship Award, což mu zajistilo účast i v následující sezóně ve Formuli Ford. S vozem [[Reynard 88]] skončil na celkově 5. místě , když nejlépe dojel druhý na trati Le Mans Bugatti. Ve Formuli Ford setrvává i pro rok [[1989]], kdy je 4 a přestoupil do [[Formule Renault]] pro rok [[1990]]. S vozem [[Orion 90]] skončil celkově na 2 místě a šest krát vystoupal na
Dalším krokem v jeho kariéře byla účast ve formuli 3000 v letech [[1993]] a [[1994]]. V týmu DAMS doplnil pozdějšího vítěze celé série, [[Oliviér Panis|Oliviéra Panise]]. V úvodu sezóny se nejprve potýkal s nedostatečnou rychlostí vozu [[Reynard 93D]] [[Cosworth]], v prvních 7 závodech byl jeho nejlepším výsledkem 4. místo v [[Silverstone]].
V roce [[1994]] poprvé okusil závod na 24 hodin v Le Mans, ve voze [[Courage Competition C32 LM]] [[Porsche]] se střídal s Henri Pescarolem a Alainem Gertem, po 142 kolech odstoupily.
Řádek 33:
Po stabilních výkonech dostal místo testovacího pilota u týmu [[Ligier]]. [[Benetton F1]] s Tomem Walkinshawem a Flavio Briatorem koupili podíly v týmu Ligier a rozehráli rošádu s jezdci. Benetton měl Michaela Schumachera, JJ Lehta a Jos Verstappena. Ligier měl Lagorce, Panise a Erica Bernarda. Před [[Grand Prix Evropy 1994]] Briatore vyměnil s Lotusem Bernarda za Johnny Herberta. Lehta poslal do týmu Sauber. Pro poslední dva závody sezóny se znovu měnilo jezdecké složení v obou týmech, [[Johnny Herbert]] doplnil Michaela Schumacher v Benettonu a v týmu Ligier na uvolněné místo po Herbertovi přišel právě Lagorce. Byl to ovšem ukvapený tah, Franck Lagorce neměl dostatek času se s vozem [[Ligier JS39B]] sžít a musel naskočit do závodního víkendu pro [[Grand Prix Japonska]]. Přesto jeho vstup do [[formule 1]] nebyl tak děsivý, na technicky náročné trati v Suzuce se kvalifikoval na 20 místě se ztrátou půl sekundy na týmového kolegu Panise na 19. místě a 3,3 s na Michaela Schumachera, který získal pole positions. Osud se k němu otočil zády, když v den závodu pršelo a v desátém kole dostal smyk a narazil do vozu [[Minardi]] [[Pierluigi Martini]]ho.
V ulicích australského města [[Adelaide]] si Lagorce vybojoval znovu 20 pozici na startu, tentokrát, ale ztratil přes sekundu na Panise, ale pod tři sekundy na pole. Lagorce absolvoval skvělí závod a průměrný Ligier dokázal protlačit na 11. místo v
Tento výkon mu nezajistil závodní místo týmu pro rok [[1995]]. [[Flavio Briatore]] i [[Tom Walkinshaw]] pokračovali v započatém kolotoči s jezdci i v dalším roce, u Benettonu si nechali Schumachera i Herberta, Verstappena půjčili do týmu [[Simtek]]. V týmu Ligier si podrželi Panise a přijali Martina Brundleho od [[McLaren]]u. Situaci dále zkomplikoval nový dodavatel motorů Mugen [[Honda]], který se dožadoval závodního místa pro [[Aguri Suzuki]]ho.
| |||