Friedrich Hartjenstein: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidán externí odkaz na Dws-xip.pl |
Doplněna část: Poválečný osud |
||
Řádek 11:
|přezdívka=
|sloužil=[[Soubor:Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg|22px|border]] [[Výmarská republika]] <small>(do roku 1933)</small><br />[[Soubor:Flag of Germany 1933.svg|22px|border]] [[Nacistické Německo|Třetí říše]] <small>(do roku 1944)</small>
|složka=[[Soubor:
|doba služby=
|hodnost=[[Image:SS-Obersturmbannführer.svg|28px|border|Waffen-SS]] [[Obersturmbannführer|SS-Obersturmbannführer]]
|velel=[[Koncentrační tábor Natzweiler-Struthof]]<br />Panzertruppenschule Putlos<br />Panzertruppenschule Bergen
|jednotka=[[6. divize (Reichswehr)|6. divize]]<br />[[3. tanková divize SS „Totenkopf“]]
|války=[[Druhá světová válka]]
|bitvy=[[Invaze do Polska]]<br />[[Bitva o Francii]]<br />[[Operace Barbarossa]]<br />[[Obležení Leningradu]]<br />[[Děmjanský kotel]]<br />[[Východní fronta]]
|vyznamenání=[[Železný kříž|Železný kříž I. třídy]]<br />[[Železný kříž|Železný kříž II. třídy]]
}}
Řádek 36:
== Druhá světová válka ==
=== Služba na frontě ===
Hartjenstein se k počátku ledna následujícího roku rozhodl vstoupit do , kde byl s hodností SS-Oberscharführer (Nadrotmistr SS) zařazen ke [[SS-Totenkopfverbände]]. Jeho prvním služebním postem se mu stal 2. pluk SS „Brandenburg“ (SS-Totenkopfstandarte „Brandenburg“) pod velením SS-Standartenführera [[Paul Nostitz|Paula Nostitze]]. Zde byl za nedlouho povýšen do hodnosti [[Obersturmführer|SS-Obersturmführera]] (Nadporučík SS) a převzal velení 10. roty. S tímto plukem se následně zúčastnil [[Invaze do Polska|tažení v Polsku]] v září roku [[1939]]. Zde jednotka sloužila k odchytávání zbloudilých vojáků polské armády, ale také k terorizování a vraždění polské inteligence, kněží, židů a politických představitelů.
Řádek 42:
V létě následujícího roku se divize SS "Totenkopf" zapojila do [[Bitva o Francii|západního tažení]], avšak ze začátku jen jako záložní jednotka. Brzy však byla odvelena na frontu a zúčastnila se pod velením SS-Standartenführera [[Heinz Bertling|Heinze Berlinga]] bojů v [[Belgie|Belgii]]. Hartjenstein si za velení své roty vysloužil za zásluhy [[Železný kříž|Železný kříž II. třídy]].
K počátku června roku [[1940]] byl ve velení roty vystřídán a následně převelen do štábu divize, která dostala rozkazy k přesunu na východní frontu. Zde byl v polovině ledna následujícího roku Hartjenstein jmenován velitelem obranného perimetru štábu celé divize SS Totenkopf. Ve funkci zůstal necelé dva měsíce a poté byl jmenován velitelem zásobování divize, kde nahradil SS-Obersturmbannführera [[Erich Tschimpke|Ericha Tschimpkeho]]. Za tuto službu obržel také Hartjenstein později [[Železný kříž|Železný kříž I. třídy]] a následně byl převelen ke 3. pěšímu pluku SS (''SS-Totenkopf-Infanterie-Regiments 3'') ze své divize, kde byl jmenován velitelem I. praporu. K počátku listopadu roku [[1941]] byl pak povýšen do hodnosti [[Sturmbannführer|SS-Sturmbannführera]] (''[[Major|Major SS]]'').
Divize poté bojovala dále na východní frontě pod velením [[Skupina armád Sever|Skupiny armád Sever]] a účastnila se [[Obležení Leningradu|útoku na Lenningrad]]. Následně se Hartjenstein dostal se svým praporem a zároveň i celou divizí SS "Totenkopf" a dalšími německými jednotkami do obklíčení v [[Děmjanský kotel|Děmjanské kapse]] a bojoval zde až do srpna roku [[1942]], kdy byl letecky dopraven do [[Německo|Německa]].
=== Služba v koncentračním táboře ===
K 1. září byl Hartjenstein přidělen ke správnímu a hospodářskému úřadu SS (''[[SS-Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt]]'') generála SS [[Oswald Pohl|Oswalda Pohla]], který měl mj. na starost i správu koncentračních táborů. Zde bylo rozhodnuto, že bude dále zařazen ke skupině úřadů D (''Amstgruppe D'') SS-Brigadeführera [[Richard Glücks|Richarda Glückse]], který se konkrétně zabýval veškerými záležitostmi ohledně koncentračních táborů.
Nejprve působil v koncentračním táboře [[Sachsenhausen]], v roce [[1939]] byl velitelem posádky SS v pracovním táboře Niedernhagen-Wewelsburg. V letech [[1940]]-[[1942]] sloužil v [[SS-Totenkopf]], mj. se také účastnil bojů na východní frontě. 1. září 1942 byl převelen na Inspektorát koncentračních táborů (Inspektorat des Konzentrationslager), kde byl velitelem batalionu táborových stráží (Führer des SS-Totenkopfbataillon). Po přeložení do Birkenau působil nejprve ve funkci velitele posádky [[Schutzstaffel|SS]] a později jako velitel Auschwitz II (od [[22. listopad]]u [[1943]] do [[15. květen|15. května]] [[1944]]). Poté byl převelen na stejnou funkci do KL [[Natzweiler]], kterou zastával do [[27. únor]]a [[1945]]). Do konce války pak byl velitelem cvičných pluků [[Schutzstaffel|SS]].
== Poválečný osud ==
Na konci války byl Hartjenstein zajat britskými jednotkami a následující rok strávil v zajetí. Dne 1. června [[1946]] byl odsouzen válečným tribunálem ve [[Wuppertal|Wuppertalu]] k doživotnímu trestu odnětí svobody za popravu čtyř členů odporu. Za necelý týden byl ovšem znovu souzen, neboť bylo zjištěno, že dal rozkaz k popravě válečného zajatce, příslušníka [[Royal Air Force|britského královského letectva]]. V tomto případě byl odsouzen k trestu smrti zastřelením.
Následně byl ale vznesen požadavek od francouzské jurisdikce na vydání. Zde byl Hartjenstein souzen za zločiny spáchané během své služby jako velitel [[Koncentrační tábor Natzweiler-Struthof|koncentračního tábora Natzweiler-Struthof]] na severovýchodě [[Francie]]. I v tomto případě byl vynesen rozsudek trestu smrti, avšak k samotné popravě nedošlo, neboť Friedrich Hartjenstein utrpěl 20. října roku [[1954]] infarkt na jehož následky ve věznici v [[Metz|Métách]] zemřel.
== Shrnutí vojenské kariéry ==
Řádek 78 ⟶ 90:
* [[Totenkopfring]] - 21. červen, 1943
* [[Služební vyznamenání Wehrmachtu|Služební vyznamenaní Wehrmachtu IV. a III. třídy]]
== Odkazy ==
* [http://www.dws-xip.pl/reich/biografie/327350.html Dws-xip.pl (Polsky)]
* [http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/Hartjenstein.html Jewishvirtuallibrary.org (Anglicky)]
== Literatura ==
| |||