Rychtář: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typos |
m portál středověk |
||
Řádek 5:
Ve středověku rychtář mohl být do své pozice buď dosazen [[vrchnost]]í, resp. panovníkem, obec si mohla vlastního rychtáře volit nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jednom rodě. Často tento rod vlastnil i práva na volný prodej rychtářství. Za své služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených dávkách, mohl vlastnit krčmu, [[masné krámy]] nebo byla část jeho polností osvobozena od povinných berní.
Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a často také byl reprezentantem [[vrchnost]]i a ručil jí za dodržování povinností a příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků. Ve městech mu v této činnosti měla pomáhat rada [[konšel]]ů (jejich pravomoci a povinnosti se opět lišily z místa na místo). Bezprostředně po lokaci města se rychtářem obvykle stával [[lokátor]]. V průběhu [[14. století]] byla moc rychtářů oslabována a do popředí se dostávala osoba [[purkmistr]]a, volené hlavy rady [[konšel]]ů. Z rychtáře se tak stal čistě vrchnostenský (či královský) úředník a v druhé polovině [[15. století]] a především ve století šestnáctém města začala od vrchností (krále) rychty vykupovat a tak se zbavovat přímého dohledu. Zdá se, že v 15. a [[16. století]] byla do pozic královských rychtářů často uváděna nižší šlechta.
Synonymně se pro rychtáře v pramenech nachází výraz ''šoltys'', tento název byl preferován v oblastech [[franské právo|franského práva]] (hlavně sever Čech, Moravy, dále ve Slezsku a Lužici), rychtář pak v oblastech [[magdeburské právo|magdeburského práva]]. Označení ''fojt'' se objevuje na Moravě.
{{Portál Středověk}}
==Literatura==
| |||