Liptovská kotlina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlink |
m rozlišení přehrady dle rozcestníku |
||
Řádek 21:
Ze severu ji obklopují [[Tatry]] resp. [[Tatranské podhorie]] a [[Chočské vrchy]], ze západu [[Veľká Fatra]] a z jihu [[Nízké Tatry]] a [[Kozie chrbty]]. Na východě na ni navazuje [[Popradská kotlina]].
Středem kotliny protéká [[řeka]] [[Váh]], která tu vytvořila poměrně širokou [[říční niva|nivu]] a soustavu šesti říčních teras. Převládá [[pahorkatina|pahorkatinový]] typ reliéfu. Ploché hřbety se střídají s terasovitými dolinami a náplavovými kužely. Nejvyšším bodem [[kotlina|kotliny]] je vrch [[Hrubý grúň]] (973,3 m). ''Liptovská kotlina'' tvoří jadro regionu [[Liptov]] s městy [[Liptovský Mikuláš]], [[Ružomberok]] a [[Liptovský Hrádok]]. V kotlině se nachází [[
Od okolních pohoří je oddělená soustavou zlomů, v nichž se nacházejí početná [[zřídlo|zřídla]] [[minerální pramen|minerálních pramenů]] (např. [[Lúčky (okres Ružomberok)|Lúčky]], [[Bešeňová]], [[Liptovský Ján]], [[Liptovské Sliače]], [[Smrečany]], [[Uhorská Ves]]) a [[termální pramen|termálních pramenů]] ([[Bešeňová]], [[Liptovský Ján]], [[Ráztoky (Liptovský Mikuláš)|Ráztoky]] u [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]]). V lokalitách [[Bešeňová]] a [[Liptovské Sliače]] se vytvořily [[travertin]]ové terasy ([[Sliačské travertiny]]). Kotlina patří k vysoce položeným kotlinám ''Slovenska'' a její dno vyplňují [[třetihory|třetihorní]] říční naplaveniny [[štěrk]]ů a [[písek (materiál)|písků]]. Ty byly naneseny na třetihorní [[pískovec|pískovce]] a [[břidlice]].
| |||