Raimond z Poitiers: Porovnání verzí

Když v bitvě s Turky padl mladý antiochijský kníže [[Bohemund II. z Antiochie]], syn zakladatele státu [[Bohemund z Tarentu|Bohemunda z Tarentu]], převzala vládu energická kněžna vdova [[Alice Jeruzalémská|Alice]], dcera [[jeruzalémské království|jeruzalémského krále]] [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina II.]] Kněžna tvrdě potlačila pokus [[Normané|normanských]] rytířů o převzetí kontroly nad [[Antiochie|Antiochií]] a prohlásila se samovládkyní. Nový jeruzalémský král [[Fulko I. Jeruzalémský|Fulko z Anjou]] se rozhodl zjednat pořádek, porazil kněžniny síly a rozhodl se vnutit Alici ženicha. Místo antiochijského knížete poté nabídl Raimondu z Poitiers, který nabídku přijal. Prošel v přestrojení Itálií, [[Byzantská říše|Byzancí]], až se tajně dostal do [[Jeruzalém]]a. Fulko s Raimondem poté vymysleli lest, když král za Raimonda provdal Alicinu malou dceru Konstancii, čímž její matku zbavil moci i dalších nároků na antiochijský trůn, neboť moc nyní spočívala na Konstancii a tím pádem i na Raimondovi, který byl čtyřikrát starší, než jeho nevěsta.<ref name="mak216">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=216}}</ref> Manželství dostalo požehnání od antiochijského patriarchy, ale ne od Raimondovy tchyně Alice, neboť ta žila v přesvědčení, že Raimond coby ženich, je určen pro ni.