Leo Brouwer: Porovnání verzí

Jeho poslední období náleží v podstatě úplně [[minimalismus|minimalismu]]. Brouwer ho popisuje jako rozvoj systému modulace. ''El Decamerón Negro'' ([[1981]]) je pravděpodobně první dílo tohoto stylu,, ''Sonata'' ([[1990]]), ''Paisaje cubano con campanas'' ([[1996]]) a ''Hika'' (1996) na památku [[Japonsko|japonského]] skladatele [[Toru Takemitsu]] jsou nedávného data.

Vedle původních skladeb pro kytaru Brouwer s oblibou upravuje skladby jiných autorů, jako např. ''Elite Syncopations'' a ''The Entertainer'' [[Scott Joplin|Scotta Joplina]] nebo ''[[Fool on the Hill]]'' od [[The Beatles]] ([[John Lennon]]/[[Paul McCartney]]) mezi mnoha dalšími, které upravil pro sólovou katyrukytaru. V jeho díle nacházíme velké množství sklademskladeb pro kytaru a různé koncerty, napsal hudbu k více než čtyřiceti filmům.

Brouwer zastává řadu oficiálních funkcí na Kubě, včetně funkce ředitele ''Instituto de Cine del Departamento de Música de Cuba (Kubánský institut filmu a oddělení hudby)''. Aktivně se účastní pořádání ''Concurso y Festival Internacional de Guitarra de la Habana (Havanský kytarový festival)''. Je zakladatel Skupiny zvukového experimentu ''Kubánského institutu umění a kinematografického průmyslu (Instituto Cubano de Arte e Industria Cinematrográfica - ICAIC)''. V roce [[2009]] získal ''Premio Nacional de Cine 2009'' (kubánskou ''Národní cenu filmu za rok 2009'') za svůj bohatý přínos kinematografii ostrova, kterou obohatil nezapomenutelnou hudbou.

==Jiné nástrojesnástroje==