Eduard August Hannoverský (1767–1820): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava matoucího údaje
m →‎Manželství: lepší slovo
Řádek 16:
''Frederik August, vévoda z Yorku'', další v nástupnické linii, se [[Rozvod|rozvedl]] se svou ženou po 27 letech bezdětného [[manželství]]. Proto další dva synové Jiřího III., ''Vilém, vévoda Clarence'' (pozdější král [[Vilém IV. Anglický|Vilém IV.]]) a ''Adolf Frederik, védoda z Cambridge'' podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého [[Následník trůnu|následníka trůnu]]. Další dva bratři, ''Ernst August, vévoda Cumberladu'', a ''August Frederik, vévoda Sussexu'', již sice byli ženatí, bohužel v tomto okamžiku vévoda z Cumberlandu měl dvě mrtvě narozené dcery, zatímco [[děti]] vévody ze Sussexu byly vyloučeny z [[následnictví]], neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle ''Royal Marriages Act 1772'' z roku [[1772]] neplatné.
 
Pro zachráněnízáchranu [[dynastie]] se v roce [[1818]] ve věku 50 oženil i vévoda z Kentu, a to s princeznou [[Viktorie Sasko-Kobursko-Salfeldská|Viktorií]] z dynastie ''Sachsen-Coburg-Saalfeldské''. Svatba se uskutečnila v Koburgu [[29. května]] a [[13. července]] se obřad opakoval v Anglii. Z manželství se o rok později, [[24. květen|24. května]] roku [[1819]] narodila dcera, princezna [[Viktorie z Kentu]], budoucí [[Viktorie (Spojené království)|královna Viktorie]].
 
Nedlouho poté, v lednu roku [[1820]], vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král [[Jiří III.]]. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako [[Jiří IV.]] a druhý po jeho smrti jako [[Vilém IV. Anglický|Vilém IV.]] Po Vilémově smrti 20. června [[1837]] zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta, vévody z Kentu - princezna Viktorie.