Sedmá pečeť: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil odkaz na šablonu Citace monografie
m typo, apos ** rozsáhlá citace z filmu může být porušením autorských práv!
Řádek 18:
| imdb = 0050976}}
 
'''''Sedmá pečeť''''' ([[švédština|švédsky]]: '''''Det sjunde inseglet''''') je filmové [[podobenství]] z roku [[1957]] režírované [[Ingmar Bergman|Ingmarem Bergmanem]]. Popisuje cestu [[středověk]]ého [[rytíř]]e ([[Max von Sydow]]) krajinou postiženou morovou ranou. Bergmana inspirovaly středověké kostelní malby, které viděl, když v dětství cestoval s otcem po [[Švédsko|Švédsku]] a také starší film [[Vozka smrti]].
 
Název odkazuje k pasáži ze [[Zjevení Janovo|Zjevení Janova]]. Citace zazní na začátku i na konci filmu: „… rozlomím sedmou pečeť a poté nastane mlčení plné posvátné bázně…“ (Zjevení Janovo 8:1).
 
== Děj ==
{{spoiler}}
Antonius Block (von Sydow) je rytíř, který se společně s [[panoš]]em Jönsem ([[Gunnar Björnstrand]]) vrací z [[Křížové výpravy|křížových výprav]] a shledá, že jeho zemi sužuje [[mor]]ová rána. Zjišťuje také, že pro něj samotného si přišla personifikovaná Smrt ([[Bengt Ekerot]]). Smrt má ovšem i lidské slabosti a má zlomyslnou radost ze strachu, který v lidech vyvolává. Block nabízí Smrti [[šachy|šachovou]] partii, aby si prodloužil čas (což je ve skutečnosti předem prohraný boj). Znovu se také setkává se svou ženou Karin, kterou léta neviděl. Rytíř selhává ve své víře v [[Bůh|Boha]] a ptá se po smyslu života. Boha volá, vzývá, ale z temnot se nikdo neozývá. Setkává se s rodinou potulného kejklíře Jofa, který ve svém těžkém životě přesto vidí půvab.
 
V jiné silné scéně se při upálení čarodějnice Blocka ptá jeho panoš, jestli v jejích očích vidí Boha nebo jenom prázdnotu. Block poznává, že bude raději zlomený ve víře, stále trápený pochybnostmi, než by uznal život beze smyslu. Jistý smysl najde v tom, že umožní útěk mladému páru a jejich dítěti.
{{endspoiler}}
 
== Historické reálie a existencialismus ==
Řádek 71 ⟶ 73:
== Autorův náhled ==
Ve své autobiografii ''[[Laterna magica]]'' píše Bergman, že Sedmá pečeť je „''nevyrovnaný film, který je však blízký mému srdci, poněvadž jsme ho natáčeli v primitivních podmínkách s obrovskou vitalitou a chutí. V nočním lese, ve kterém je popravena čarodějnice, probleskují mezi stromy okna råsundských věžáků. Průvod flagelantů táhl přes zbořeniště, na kterém se měla stavět nová laboratoř. Záběr s tancem smrti pod temným mrakem vznikl v nesmírném chvatu ve chvíli, kdy už většina herců měla padla. Do kostýmu odsouzenců se musel obléknout pomocný personál, elektrikáři, maskér a dva letní hosté, kteří vůbec nevěděli, o co běží. Nachystali jsme němou kameru, a než se mrak rozplynul, byl záběr na světě.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bergman | jméno = Ingmar | rok = 1991 | titul = Laterna magica | vydavatel = Odeon | místo = Praha | isbn = 80-207-0280-6 | strany = 272 }}</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
*[http://www.csfd.cz/film/723-sedma-pecet-sjunde-inseglet-det/ Sedmá pečeť v Česko-Slovenské filmové databázi]
 
[[Kategorie:Filmy roku 1957]]