Kaplířové ze Sulevic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ související články |
m +link |
||
Řádek 3:
== Historie ==
V I. polovině 14. století se uvádí jako první předek rodu Pešek Kaplíř ze Sulevic. O několik let později se jeho rod rozděluje na několik větví. Hlavní větev založili bratři Hanuš a Jarek, později se rozmnožila a vytvořila mnoho odnoží. K hlavní větvi přibylo dalších šest linií. Majetek drželi převážně na Lovosicku a [[Okres Litoměřice|Litoměřicku]] (např. [[Libochovany]], [[Milešov (zámek)|Milešov]], [[Nedvědíč]], [[Újezd pod Ostrým]], [[Solany]], [[Skallka|Skalku]], [[Tuchořice]] či [[Netluky]]). Jedna z větví více než sto let vlastnila [[Vimperk]]. Po jistou dobu měli v držení i [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], který později vyměnili za [[Zbiroh]].
Po porážce na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] část rodu emigrovala, jiní se později vrátili. Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve. [[Kašpar Kaplíř ze Sulevic]] (asi [[1541]]-[[1621]]) působil jako [[purkrabí]] na [[Karlštejn (hrad)|Karlštejně]] a císařský rada. Měl značnou autoritu i u českých stavů. Popravili jej jako jednoho z direktorů [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v [[Praha|Praze]]. Pouze rozsudek mu byl „zmírněn“ – po stětí nebyl rozčtvrcen. Jeho vnuk Oldřich odešel kvůli své víře do ciziny, kde zemřel. Druhý Kašparův vnuk [[Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic|Kašpar Zdeněk]] se stal císařským důstojníkem, kvůli čemuž musel přestoupit na [[Římskokatolická církev|katolické náboženství]], bojoval za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jako člen dvorské válečné rady a později císařský generál byl povýšen do stavu říšských [[hrabě|hrabat]]. Proslavil se roku [[1683]], kdy řídil obranu [[Vídeň|Vídně]] obležené Turky a kterou se mu podařilo uhájit. Zemřel bez dědiců v témže roce a zanedlouho vymírá i celý rod.
| |||