Wikipedie

Otto Albert Tichý: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
→‎Život: korektura
Řádek 2:
 
== Život ==
Pocházel z vesnické učitelské rodiny a hudbě se věnoval už od dětství. Studoval na [[gymnázium|gymnáziu]] v [[Brno|Brně]], kde se seznámil s [[Jakub Deml|Jakubem Demlem]] a jeho prostřednictvím s [[Josef Florian|Josefem Florianem]], který na něho měl velký vliv. Po maturitě odešel roku 1910 do Prahy studovat kompozici u [[Vítězslav Novák|Vítězslava Nováka]], studium ale nedokončil a řadu let pomáhal jako dobrovolník ve [[Stará Říše|Staré Říši]] Florianovi při vydávání jeho „Dobrého''Dobrého díla“díla''.
 
V roce [[1919]] se vrátil k hudbě studiem na Schole Cantorum v [[Paříž]]i, kde byl ředitelem hudební skladatel [[Vincent d´'Indy]]. Pod jeho vedením studoval skladbu, [[gregoriánský chorál]] a hru na [[varhany]]. po dvou letech postupně působí jako varhaník ve třech kostelích.
 
V roce 1920 vstupujevstoupil do manželství s Veronikou Bloy, jejíž otec, významný francouzský spisovatel [[Léon Bloy]], byl Tichému známý již ze Staré Říše, kde s Josefem Florianem přeložili velkou část jeho díla.
V roce 1926 přijímá nabídku ze švýcarského Lausanne, kde působí jako řeitel kůru u Notre Dame, učí na gymnáziu, na Akademii sv. Cecílie se stává profeosrem varhan, gregoriánského chorálu a skladby. Od roku 1932 řídí kantonální sjezdy hudebních ceciliánských jednot.▼
 
Roku 1936 se vrací do Prahy, kde se stal kapelníkem v katedrále sv. Víta. Přestože česká hudební společnost ho dlouho vnímá jako nezádoucího cizince, založí s vynikajícím sbormistrem Miroslavaem Venhodou soukromou internátní hudební školu ''Schola Cantorum'', která se svými žáky pořádala konceerty duchovní hudby. Současně vydávali také ''Praporec - ''časopis pro lidovou hudbu duchovní. Komunisté Scholu i Praporec v roce 1950 zakázali.''▼
▲V roce 1926 přijímáTichý přijal nabídku ze švýcarského [[Lausanne]], kde působípůsobil jako řeitel kůru u Notre Dame, učíučil na gymnáziu, na Akademii sv. Cecílie se stávástal profeosremprofesorem varhan, gregoriánského chorálu a skladby. Od roku 1932 řídířídil kantonální sjezdy hudebních ceciliánských jednot.
Přispíval také i do jiných časopisů, do novin psal pravidelně hudební kritiky a přeložil řadu knih z francouzštiny.
 
Napsal také rozsáhlou (dosud nevydanou) studii o Césaru Franckovi.▼
▲Roku 1936 se vracíTichý vrátil do Prahy, kde se stal kapelníkem v katedrále sv. Víta. Přestože česká hudební společnost ho dlouho vnímávnímala jako nezádoucíhonežádoucího cizince, založízaložil s vynikajícím sbormistrem Miroslavaem[[Miroslav Venhoda|Miroslavem Venhodou]] soukromou internátní hudební školu ''Schola Cantorum'', která se svými žáky pořádala konceertykoncerty duchovní hudby. Současně vydávali také ''Praporec„Praporec - ''časopis pro lidovou hudbu duchovníduchovní“. Komunisté Scholu i Praporec v roce 1950 zakázali.'' Tichý přispíval také do jiných časopisů, do novin psal pravidelně hudební kritiky a přeložil řadu knih z francouzštiny.
▲Napsal také rozsáhlou (dosud nevydanou) studii o [[César Franck|Césaru Franckovi]].
 
Roku 1946 byl Tichý na doporučení profesora [[Bedřich Antonín Wiedermann|B. A. Wiedermanna]] jmenován profesorem varhanní hry, sborového zpěvu, dirigování a improvizace na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]]. Krátce působil i na nedávno založené Hudební akademii (pozdější [[Akademie múzických umění]]), zde však musel po [[Únor 1948|převzetí moci komunisty]] jako politicky nežádoucí skončit. Na konzervatoři však jeho působení ředitel [[Václav Holzknecht]] obhájil, hlavně proto, že Tichý byl neobyčejně mnohostranný učitel. Působil tam až do roku 1965, kdy odešel do důchodu; o rok dříve se vzdal místa [[varhaník]]a a dirigenta u svatého Víta. Až do svých 83 let se však věnoval kompozici zejména [[Církevní hudba|církevní]] a komorní hudby a také překládal z francouzštiny. Zemřel v katedrále sv. Víta po mši den poté, co dokončil sborovou skladbu „Rodné zemi“.<ref>http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=664&chci_kategorii=55</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Albert_Tichý“