|
Zatímco oprava interpunkce, překlepů a také pravopisu je vcelku jednoduchá, přestylizování textu vyžaduje mnoho času a námahy, mnohdy je jednodušší článek napsat znovu. Zde několik častých chyb, jichž je nutno se vyvarovat:
* v žádném pří
* v žádném případě nelze psát obecnou češtinou (''akorát, holt…''), nevhodné jsou i nepoužívané archaismy (''pročež, anžto…''); encyklopedie by měla být psána svěžím, moderním a srozumitelným jazykem
* formulace mají být přímočaré a jednoznačné, ne vyhýbavé (jako „''V této oblasti, ač se to nezdá, je…''“, „''Nikdo se nemá divitnemulace, když…aby zůstaly aktuální a přesné po co nejdelší dobu (nikoliv '' “)„nejzazší lhůta pro p▼* o osobách mluvíme zásadně ve třetí osobě a uvádíme celé jméno, respektive příjmení (tedy ne „''Waldemar zpíval kovbojské písničky…''“ ale „''Waldemar Matuška…''“ atd., i když se mu snad jinak i v televizi tykalo)
* hodnocení je nutno formulovat neutrálně, bez apelů na čtenáře; místo „''Uznáváme / Musíme uznat jeho zásluhy / Mnozí uznávají jeho zásluhy …''“ napišme raději, kdo jeho zásluhy uznává, nebo uveďme pouze fakta, např.: „''Jeho zásluhy vyzdvihoval i XXX, který o něm ve své knize YYY napsal…''“ (viz také [[Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu|WP:Nezaujatý úhel pohledu - Praktická doporučení]])
* chcete-li tvrzení či poznatek zdůraznit – pokud je to vůbec nutné – nedělejte tak pomocí vykřičníku (encyklopedie není beletrie)
* i v jiných případech je nevhodné ztotožňovat se s čtenářem či naopak
* nepoužívat spojení „u nás“, „naše“ apod., ať už tím myslíme v [[Česko|Česku]], české, nebo i něco jiného; spojení „u nás“ je neencyklopedické (emočně zabarvené) a také nepřesné (co je to „u nás“ závisí na pisateli – viz také [[WP:Českocentrismus]])
* formulace mají být jednoznačné informativní, a to i v případě, že názor odborníků se v tom či kterém bodě rozchází; toto lze objektivně popsat
▲* formulace mají být přímočaré a jednoznačné, ne vyhýbavé (jako „''V této oblasti, ač se to nezdá, je…''“, „''Nikdo se nemá divit, když…''“)
* je nevhodné čtenáře přímo oslovovat, jak je zvykem v populární literatuře a v žurnalistice (nikoliv ''„nejspíš si to uvědomíte, pokud…“'' nýbrž ''„nejzřetelnější to je z…“'')
* je nevhodné používat v líčení minulosti přítomný čas, tzv. [[prézens historický]] (i když je to často v literatuře zvykem), tedy nikoliv ''„Beethoven dokončuje svoji 5. symfonii v roce 1808, v témže roce je uvedena…“'', nýbrž ''„Beethoven dokončil svou 5. symfonii v roce 1808, v témže roce byla uvedena“''
* při psaní o aktuálních událostech je vhodné volit takové formulace, aby zůstaly aktuální a přesné po co nejdelší dobu (nikoliv ''„nejzazší lhůta pro podání kandidátních listin letos vyprší 12. března“'' nýbrž ''„nejzazší lhůta pro podání kandidátních listin byla pro rok 2006 stanovena na 12. března“''. Vyhněte se vágním formulacím jako „v současnosti“ nebo „poslední dobou“: text může být čten dlouhou dobu poté, co byl napsán. Vždy přesně určete dobu, k níž se informace vztahuje: ''„v říjnu 2006 existovalo 44 nezávislých…“''
* v seznamech (událostí, děl, sportovních výsledků aj.) dodržujte chronologické pořadí (od nejstaršího k nejmladšímu)
Jako v případě pochyb o správném obsahu, kdy můžete svůj příspěvek srovnat s jinými, mimo jiné i na jiných Wikipediích, můžete se v otázce stylu orientovat tak, že se podíváte na jiné články ze stejného oboru, nejlépe na [[WP:Nejlepší články|nejlepší]] a [[WP:dobré články]].
| 