Koliba: Porovnání verzí

'''Koliba''', vstavba související s "karpatským salašnictvím". V Beskydech '''kurlok''', je název stavby nalézajícího se v [[salaš]]i, která slouží jako sezónní obydlí [[pastýř]]ů a jako prostor, v němž jsou jimi zpracovávány mléčné produkty a uchovávány předměty denní potřeby. Je to dům bez komínu, s otevřeným ohništěm, kouř vychází přímo mezerami mezi trámy srubu a spárami ve střeše. Na území ČR byly koliby rozšířené v karpatské části (Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy a Bílé Karpaty). Koliby v nejpůvodnější podobě se na našem území nedochovaly, dnes jsou nesprávně tímto jménem nazývány stylové restaurace.

Mezi kolibami převládají koliby roubené, později se stavěly i koliby prkenné, jež byly skládací a daly se přenášet. Bývají buď jednoprostorové nebo dvouprostorové. Přední, vstupní část se nazývá „koliba“, zadní „''komárnik''“ či „''komora''“. V „''kolibě''“ bývá otevřené ohniště („''vatra''“), na němž bývá připravována strava a zpracovávány mléčné výrobky ([[sýr]]). Obvykle se zde nacházejí i lavice na spaní. Zadní část poté slouží jako překladiště hotových mléčných produktů a nástrojů k jejich výrobě. Bývá zde i police na sušení sýra („''podišiar''“). Koliba byla jednoduchá stavba z podřadného materiálu. Koliba = sezónní stavba, byla využívána zejména v období od 24. dubna do 28. září. Období mezi těmito daty se nazývá pastevní sezónou.