Fluorid vápenatý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: sh:Kalcijum fluorid |
m Robot opravil přesměrování na Oxid - Změněn(y) odkaz(y) na Oxidy; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
|Molární hmotnost= 78,08 g/mol
|Teplota tání= 1 360
|Teplota varu= 2 500
|Hustota= 3,18 g/cm³ (''teplota/skupenství'')
|Rozpustnost= 0,001 6 g/100 ml (''18
|Součin rozpustnosti= 2,69×10<sup>-11</sup>
|Relativní permitivita= 7,36
Řádek 38:
}}
'''Fluorid vápenatý''' (CaF<sub>2</sub>) je [[rozpustnost|nerozpustná]] [[iont]]ová [[chemická sloučenina|sloučenina]] [[vápník]]u a [[fluor]]u. V přírodě se vyskytuje nejčastěji jako fialový nebo zelenomodrý [[nerost]] [[fluorit]] (''kazivec'') a je zdrojem většiny světového fluoru. Tato nerozpustná pevná látka má plošně centrovanou [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)
== Použití ==
=== Zdroj fluorovodíku ===
Přírodní CaF<sub>2</sub> je základním zdrojem [[fluorovodík]]u, látky používané pro výrobu široké škály materiálů. Fluorovodík se z minerálu uvolňuje působením [[koncentrace (chemie)|koncentrované]] [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]:
Řádek 49:
Výsledný fluorovodík se převádí na [[fluor]], [[fluorouhlík]]y a rozličné fluoridy. Koncem 90. let 20. století se těžilo ročně 5 milionů tun CaF<sub>2</sub>.<ref>Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.</ref>
=== Jiná použití ===
Fluorid vápenatý se běžně používá jako materiál pro optické účely, jak pro oblast [[infračervené záření|infračerveného]], tak [[ultrafialové záření|ultrafialového]] záření, protože záření těchto vlnových délek (0,15 až 9 µm) výborně propouští a má extrémně nízký [[index lomu]]. Navíc je tento materiál poměrně chemicky inertní, takže nepodléhá korozi. Nicméně při vlnových délkách okolo 157 nm, které jsou užitečné pro výrobce [[polovodič]]ů, index lomu fluoridu vápenatého překračuje únosnou mez. Tento problém lze zmírnit optimalizací procesu růstu [[krystal]]u. Je to zvláště důležité, pokud jde o ultrafialový optický materiál pro [[integrovaný obvod|integrované obvody]] vyráběné [[fotolitografie|litograficky]]. [[Canon]] používá u některých svých [[čočka (optika)|čoček]] "L" (Canon L lens) také uměle krystalizovaný fluorid vápenatý, který má nižší světelnou [[disperze (světlo)|disperzi]]. U infračervených optických materiálů je fluorid vápenatý někdy znám jako obchodní značka "Irtran-3" firmy [[Eastman Kodak]], ale toto označení je zastaralé.
Fluorid vápenatý [[dopování (polovodiče)|dopovaný]] [[uran (prvek)|uranem]] byl druhým vynalezeným typem pevnolátkového [[laser]]u (60. léta 20. století). Peter Sorokin a Mirek Stevenson z laboratoří [[IBM]] v [[Yorktown Heights]] ([[Spojené státy americké|USA]]) představili laser pracující na vlnové délce 2,5 µm krátce po [[Theodore Maiman|Maimanově]] [[rubínový laser|rubínovém laseru]].
CaF<sub>2</sub> se používá také jako [[tavidlo]] pro zpracování [[železo|železa]], [[ocel]]i a jejich [[slitina|slitin]]. Účinek je založen na podobném bodu tání, jako má železo, na schopnosti rozpouštět [[
== Bezpečnost ==
Fluoridy jsou pro [[člověk]]a [[jed|toxické]], avšak CaF<sub>2</sub> se považuje za poměrně neškodný, vzhledem k jeho nízké rozpustnosti. Situace je podobná jako u [[síran barnatý|síranu barnatého]], kde toxicita normálně spjatá s Ba<sup>2+</sup> je potlačena velmi nízkou rozpustností síranu.
== Související články ==
* [[Laser]]
* [[Fotolitografie]]
=== Příbuzné látky ===
* [[Fluorid barnatý]]
* [[Fluorid hořečnatý]]
* [[Chlorid vápenatý]]
== Reference ==
{{Překlad|en|Calcium fluoride|287554837}}
<references/>
Řádek 74:
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL
| jméno = Jiří
| |||