Karel Mladší: Porovnání verzí

'''Karel''' (pro odlišení od svého otce zvaný historiky '''Mladší''') (* [[772]]/[[773]] – [[4. prosinec|4. prosince]] [[811]]) byl druhý syn [[Seznam_franských_králůSeznam franských králů|franského krále]] (a později [[Císař_říše_římskéCísař říše římské|římského císaře]]) [[Karel Veliký|Karla Velikého]] a jeho druhé ženy [[Hildegarda Švábská|Hildegardy Švábské]].

Jeho nejstarší syn [[Pipin Hrbatý]] byl kvůli nelegitimnímu původu z dědictví vyloučen, jeho mladší synové Karloman (při korunovaci na italského krále v roce [[781]] přijal jméno [[Pipin Italský|Pipin]]) a [[Ludvík Pobožný|Ludvík Zbožný]] obdrželi [[Italské_království_Italské království (středověk)|Itálii]] resp. [[Akvitánie|Akvitánii]]. Karla jeho otec přežil a po jeho smrti získal celou říši Karlův mladší bratr [[Ludvík Pobožný|Ludvík Zbožný]], protože rok před Karlem zemřel i [[Pipin Italský|Pipin]].

Kolem roku 789 navrhl [[Karel Veliký]] synovi, aby se oženil s [[Elffleda|Elffledou]], dcerou [[Mercie|mercijského]] krále [[Offa|Offy]]. Offa trval na tom, aby se zároveň vdala dcera Karla Velikého [[Berta]] za Offova syna [[Ecgfrith|Ecgfritha]]a. Karel Veliký se urazil, přerušil veškeré kontakty a uzavřel anglosaským obchodníkům své přístavy. Časem však oba panovníci normální vztahy opět navázali a Karel Veliký přístavy otevřel. Po několika letech v roce [[796]] uzavřel Offa s Karlem Velikym první známou obchodní dohodu v anglických dějinách.

V roce [[790]] přibral Karla jeho otec ke spoluvládě ve [[Franská říše|Franské říši]] a v [[Sasko_Sasko (vévodství)|Sasku]] a ustanovil ho vládcem v ''ducatus Cenomannicus'' (zhruba území pozdějšího hrabství [[Maine_Maine (Francie)|Maine]]). Karel byl [[25. prosinec|25. prosince]] [[800]] korunován v [[Řím|Římě]] na [[franský král|krále Franků]], ve stejný den, kdy byl jeho otec korunován na [[Císař_říše_římskéCísař říše římské|římského císaře]].

V roce [[805]] byl Karel vyslán svým otcem, aby donutil k [[Tribut|tributární]] závislosti [[Češi|české kmeny]]. Franská vojska táhnoucí ze tří směrů do [[Čechy|Čech]] se setkala někde v oharské pánvi, 40 dní neúspěšně obléhala hradiště [[Canburg]] a mezitím plenila krajinu v okolí. Frankové vpád do Čech zopakovali o rok později ([[806]]), tentokrát úspěšnou výpravu vedl [[Pipin Italský|Pipin]]. Při tažení Franků proti [[Polabští_SlovanéPolabští Slované|polabským Slovanům]] v tomtéž roce na jaře porazil Karel [[Sálští Srbové|srbské kmeny]] vedené knížetem [[Miliduch|Miliduchem]]em, který v bitvě padl.<ref>"...Et tunc fuit interfectus Melito rex superbus qui regnabat in Siurbis..." ([http://mdz10.bib-bvb.de/~db/bsb00000868/images/index.html?id=00000868&no=7&seite=342 Chronicon Moissacense] a.a. 806, p. 308, MGH SS)</ref><ref>"...in qua expeditione Miliduoch Sclavorum dux interfectus est..." ([http://daten.digitale-sammlungen.de/~db/bsb00000759/images/index.html?id=00000759&no=14&seite=141 Annales regni Francorum] a.a. 806, p. 121, MGH SS)</ref>

* [[Dušan_Třeštík|Dušan Třeštík]]: ''Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871'' (Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2001, ISBN 80-7106-482-3, s. 84)