Membránový transport: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
revert, neoduvodnene mazani textu
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: uk:Мембранний транспорт; kosmetické úpravy
Řádek 13:
== Typy transportních proteinů ==
''Klasifikace transportních mechanismu vychází z názvoslovné komise Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii (IUBMB) tak, jak je v české podobě uvedena v článku od Kotyka (viz literatura).''
=== Póry a kanály ===
[[Soubor:AQP-channel.png|thumb|[[Akvaporin]]ový kanál, propouštějící vodu přes membránu]]
{{Hlavní článek|Kanál (biologie)}}
'''[[Kanál (biologie)|Kanál]]''' je v [[buněčná biologie|buněčné biologii]] [[membránový protein]], který umožňuje transport určitého typu molekul po jejich [[koncentrační spád|koncentračním spádu]] či po spádu [[elektrochemický potenciál|elektrochemického potenciálu]].<ref>{{citace periodika| jméno=Arnošt| příjmení=Kotyk| url=http://www.chemicke-listy.cz/download/nom-protony.pdf| titul=Klasifikace transportních proteinů| periodikum=Chem. Listy | ročník=97 |strany=37–40 |rok=2003}}</ref> Přitom nevyžaduje pro svou práci [[adenosintrifosfát|ATP]]. Pokud je kanál určený pro průchod iontů, používá se konkrétnější označení [[iontový kanál]], molekuly vody transportují [[akvaporin]]y, a podobně. Mnohé kanály jsou schopné se otevírat a zavírat na základě určitého signálu z nitra nebo z okolí buňky.
 
=== Transportéry poháněné elektrochemickým potenciálem ===
''Přenašeče neboli transportéry (uniportéry, symportéry, antiportéry) <!--- 80 rodin-->''
:V této podtřídě jsou zahrnuty systémy na bázi [[uniport]]u, [[symport]]u a [[antiport]]u bez využití energie chemické vazby.
Řádek 25:
:Může jít o depsipeptidy nebo sloučeniny neobsahující aminokyseliny.
 
=== Primární aktivní transportéry ===
''Přenašeče poháněné hydrolýzou vazeb P-P <!--- 14 rodin-->''
:Transportní systémy těžící z volné energie disfosfátové vazby - transport látek proti jejich koncentračnímu nebo elektrochemickému spádu. Některé proteiny jsou během transportního cyklu přechodně fosforylovány (rodiny 3.A.3 a 3.A.4). Tyto přenašeče se vyskytují ve všech doménách organismů.
Řádek 41:
:Tato podtřída zahrnuje jedinou rodinu archebakterilních proteinů. Homologní proteiny obsahující [[retinal]] se však vyskytují u plísní, kde mohou fungovat jako [[protein teplotního šoku|proteiny teplotního šoku]], popřípadě jako molekulové [[chaperon]]y.
 
=== Skupinové translokátory ===
''Fosfotransferasové systémy <!--- 6 rodin-->''
:V této podtřídě jsou zahrnuty systémy, které katalyzují vektoriální enzymové reakce, kdy substrát je na startovní straně membrány a produkt, odlišný od substrátu, na cílové straně membrány.
 
=== Transmembránové přenašeče elektronů ===
Nově objevená skupina několika proteinů, které přenášejí elektrony pro udržení cysteinových zbytků v redukované formě, popřípadě fungují v součinnosti s oxidasami tvořícími superoxidy.
''Dvouelektronové transportéry - 2 rodiny''
''Jednoelektronové transportéry''
 
=== Přídatné faktory v transportních pochodech ===
''Pomocné transportní proteiny - 13 rodin''
:Podtřída zahrnuje proteiny usnadňující transport přes biomembrány bez přímé účasti na transportu. Příkladně se jedná o tvorbu membránového komplexu, o pomoc při využití energie, nebo regulaci transportu.
 
=== Neúplně charakterizované transportní systémy ===
''Transportéry s nejistou klasifikací''
:Systémy, jejichž specifita je známa, ale není známo jejich zařazení podle mechanismu transportu, resp. spřažení se zdrojem energie. :Patrně v budoucnu budou přeřazeny do jedné ze tříd 1-3.
 
== Terminologie ==
* [[Transportér (biologie)|Transportér]] čili přenašeč je běžný výraz pro membránový protein, umožňující specifický transport solutu [[iont]]ového i neiontového charakteru, kdy se buď neuplatňuje zdroj [[energie (chemie)|energie]] (zprostředkovaná difuze), nebo je zdrojem elektrochemický potenciál nějakého kationtu (sekundární aktivní transport), nebo nějaká exergonická chemická nebo fotochemická reakce (primární aktivní transport). Na rozdíl od kanálů je přenašeč orientován svým vazebným místem střídavě na jednu a na druhou stranu membrány.
** [[Exportér (biologie)|Exportér]] je přenašeč, který funguje ve směru z buňky do vnějšího prostředí.
Řádek 72:
* [[Membránový potenciál]] Δϕ je rozdíl elektrického potenciálu, skládající se ze statické a dynamické složky, přičemž je vnitrobuněčná strana téměř vždy negativní; vyjadřuje se v mV, a to v záporných hodnotách.
* [[Elektrochemický potenciál]] je definován jako Ψ=- Δϕ + (2,3 RT/F) log (C<sub>kation,ex</sub> / C<sub>kation,in</sub>) kde Δϕ je elektrický potenciál přes membránu (ve V), R je plynová konstanta (8,314 J.K-1.mol-1), T je absolutní teplota v K a F je Faradayova konstanta (96,49 kC.mol-1).
== Literatura ==
* [http://www.vscht.cz/chem_listy/download/nom-protony.pdf Klasifikace transportních proteinů Arnošt Kotyk, Chem. Listy 97, 37 - 40 (2003)]
* alternativně jako [http://lem.ocol.cz/_data/1231752333_54.ppt prezentace .ppt] nebo také [http://www.chemicke-listy.cz/download/nom-protony.pdf zde]
Řádek 93:
[[ru:Мембранный транспорт]]
[[sr:Мембрански транспорт]]
[[uk:Мембранний транспорт]]