Jindřich VII. Štaufský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: he:היינריך השני, מלך סיציליה |
info |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Henry (VII) of Germany.jpg|thumb|upright|Jindřichova pečeť]]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Fridrich II. Štaufský]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Konstancie Aragonská]]}}
Řádek 5:
{{Příbuzný|syn|Jindřich}}
{{Příbuzný|syn|Fridrich}}
}}'''Jindřich VII. Štaufský''' ([[1211]] – [[12. únor]]a [[1242]] [[Martirano]])<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/heinrich_7_deutscher_koenig_1242_staufer/heinrich__7__deutscher_koenig_+_1242.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> byl [[Seznam sicilských králů|sicilským]] králem králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a vévoda švábský. Byl prvorozeným synem [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha Štaufského]] a jeho spoluvladařem. Společně s otcem a bratry [[Manfréd Sicilský|Manfrédem]] a [[Enzio Sardinský|Enziem]] patří mezi představitele [[sicilská básnická škola|sicilské básnické školy]].<ref>[http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=22197 www.iliteratura.cz]</ref>
== Mládí ==
Řádek 11:
Po smrti papeže roku [[1216]] povolal Fridrich syna do Německa a znovu si přisvojil titul krále sicilského. Konstancie zůstala na Sicílii regentkou až do roku [[1220]], ale jménem svého manžela a nikoliv syna. V Německu svěřil Fridrich Jindřichovi švábské vévodství. Roku [[1219]] vymřela hlavní linie [[Zähringenové|Zähringenů]] a Jindřich obdržel rovněž titul [[Burgundsko|krále burgundského]]. Tento titul však později vymizel, poté co se Jindřich stal králem.
[[Soubor:Jindra7.jpg|thumb|left|upright|Jindřich VII. ''(Chronica regia Coloniensis)'']]
Ve dnech 20. až 22. dubna [[1220]] byl na sněmu konaném ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] zvolen římským králem. Aby si zajistil hlasy církevních hodnostářů, vydal Fridrich II. dekret ''Confoederatio cum principibus ecclesiasticis'', kterým rozšířil vliv duchovenstva na chod státu. Zvolení bylo podmínkou k uskutečnění [[křížové výpravy]], kterou přislíbil již roku 1215. Tím byl ustanoven nástupce v případě smrti císaře. [[Papež]] [[Honorius III.]] však volbu neuznal, stejně jako neuznával Fridrichovu vládu nad Sicilským království. Stejně jako jeho předchůdce nechtěl připustit spojení obou zemí. Z toho důvodu i řada německých šlechticů volbu nejprve odmítala.
Řádek 21:
== Dospělost a odboj proti otci ==
[[Soubor:Henry 7 Stauf.jpg|thumb|
V roce [[1228]] se rozešel s Ludvíkem Bavorským, který byl podezřelý s intrik s papežem proti císaři. Okolo vánoc toho roku převzal vládu v říši a donutil Ludvíka, aby se podřídil a pak se obrátil proti biskupovi [[Štrasburk|štrasburskému]]. Šlechta, která se obávala jeho vstřícné politiky vůči městům, ho však v roce [[1232]] dotlačila k vydání zákona ''„Statutum in favorem principum“'', kterým přiznal šlechtě obdobná práva jako již měli biskupové (např. vybírat daně a razit mince). V té době vznikly zásadní rozpory mezi otcem a synem. Jindřich se nezdál být dostatečně vstřícný vůči německé šlechtě, jejíž podporu Fridrich potřeboval pro svou italskou politiku. Fridrich se snažil omezit Jindřichovu autoritu a navíc Jindřichovým nejdůležitějším poradcem se stal hrabě Egino, zapřisáhlý císařův nepřítel.
Řádek 54:
[[Kategorie:Švábští vévodové]]
[[Kategorie:Římskoněmečtí králové]]
[[Kategorie:Sicilští básníci]]
[[Kategorie:Narození 1211]]
[[Kategorie:Úmrtí 1242]]
| |||