[[Soubor:Cerkiew krempna 02.jpg|thumb|right|Lemkovský kostelík v polských Beskydech]]
'''Lemkové''' ({{Vjazyce|ru}} Лемки, {{Vjazyce|sk}} Lemkovia) jsou [[Rusíni|rusínské]] [[etnikum]], žijící ve [[Lvovská oblast|Lvovské]] a [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] ([[Velykoberezenský rajón|Velkoberezňanský rajón]]) [[Ukrajina|Ukrajiny]], v jihovýchodním [[Polsko|Polsku]] a v [[Prešovský kraj|Prešovském kraji]] na [[Slovensko|Slovensku]] (většina).
== Název ==
Řádek 43:
[[Soubor:Flag of the Lemko-Rusyn Republic.svg|thumb|left|Vlajka Lemků]]
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku [[Vznik Československa|vzniku Československa]] a [[Druhá Polská republika|Polska]] bylo dosud volně průchozí území obývané Lemky rozděleno mezi dva státní celky. Lemkové proto začali jednat o svém sebeurčení. V polské vesnici [[Florynka]] se 5. prosince [[1918]] konalo patrně první shromáždění Lemků v historii (kolem pěti set představitelů sto třiceti haličských vesnic a delegáti z [[USA]] a ČSR, zástupci polských státních orgánů), na němž byla zvolena ''Hlavní rada Lemkovska''<ref name="Kroh"/>. Vůdčími postavami lemkovského hnutí se stali Dr. [[Jaroslaw Kaczmarczyk]] a kněz Mychajło Jurczakiewycz. Nebyly však určeny jednoznačné cíle hnutí - jedni chtěli připojení k „Velkému Rusku“, jiní k [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajině]], jiní k [[První republika|ČSR]] a rovněž se objevil požadavek na nezávislý karpatorusínský stát s hlavním městem [[Prešov]] nebo [[Užhorod]]. Situace se záhy zkomplikovala po vypuknutí [[Polsko-ukrajinská válka|polsko-ukrajinské války]] a obsazení Ukrajinské lidové republiky. Od konce ledna 1919 se v Lemkovsku konaly manifestace za sjednocení s Rusíny v ČSR, Polsko se však nemínilo území Lemků vzdát a Československo nemělo zájem o jeho ovládnutí<ref name="Kroh"/>. V březnu 1919 byli přední představitelé lemkovského odporu (včetně Jurczakiewycze a Kaczmarczyka) uvězněni. Soud v [[Nowy Sącz|Nowem Sączi]] je sice osvobodil, přesto snahy o sebeurčení Lemků skončily neúspěchem.
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly karpatské rusínské oblasti zpustošeny frontou a následnou občanskou válkou. V roce [[1945]] byly rozděleny mezi Polsko a [[Sovětský svaz]]. Na jaře a v létě roku [[1947]] byla většina polských Lemků vysídlena do západního a severního [[Polsko|Polska]] ([[Dolní Slezsko]], [[Pomoří]] a [[Mazursko]]) v rámci [[operace Visla]] (též akce W). Území Lemků tak bylo prakticky vylidněno. Návrat v letech [[1957]]−[[1958]] byl povolen jen nepatrné části a oblast postupně osídlili Poláci.
