Nikola I. Petrović-Njegoš: Porovnání verzí

Nikola byl ještě v Paříži, když byl na jeho strýce Danila II. [[13. srpen|13. srpna]] [[1860]] v [[Kotor]]u spáchán atentát. Nikola odešel z Paříže a nastoupil na trůn jako černohorský kníže.

V listopadu téhož roku se v [[Cetinje]] oženil s teprve třináctiletou [[Milena Vukotić|Milenou Vukotić]], dcerou černohorských diplomatů [[Petr Vukotić|Petra]] a [[Elena Voivodić|Eleny Vukotićových]].

Jeho vládnutí bylo velmi prospěšné celé Černé Hoře. Hned v začátcích zavedl Nikola I. několik vojenských, správních a školských reforem. Mezi lety [[1862]]-[[1878]] byla země neúspěšně zapletena do série válek s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. Nikolovi se však podařilo udržet alespoň nezávislost Černé Hory. V roce [[1867]] se Nikola I. setkal s [[císař]]em [[Napoleon III.|Napoleonem III.]] v Paříží a v roce [[1868]] podnikl cestu do [[Ruské impérium|Ruska]], kde se mu dostalo laskavého přivítání od cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Aleksandra II]]. V roce [[1869]] byla v [[Cetinje]] otevřena [[Bývalá ruská ambasáda v Cetinje|ruské velvyslanectví]]. Poté Nikola navštívil dvory v [[Berlín|Berlíně]] a ve [[Vídeň|Vídni]]. Jeho úsilí získat si sympatie ruské carské rodiny se ukázaly jako produktivní pro Černou Horu, carem a carevnou byly uděleny značné dotace na vzdělávání a jiné účely a do [[Cetinje]] (tehdejšího hlavního města státu) byly poslány také dodávky zbraní.