Křišťan z Prachatic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot přidal Kategorie:Muži
m link fix
Řádek 24:
'''Křišťan z Prachatic''', latinsky '''Cristannus de Prachaticz''', (před rokem [[1370]] v [[Prachatice|Prachaticích]] – [[4. září]] [[1439]] v [[Praha|Praze]]) byl český [[Astronomie|astronom]], [[matematik]], [[lékař]] a teolog.
 
Křišťan z Prachatic od roku [[1386]] studoval na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] v Praze, kde v roce [[1388]] složil [[bakalář]]ské zkoušky a v roce [[1390]] zkoušky mistrovské. Na pražské univerzitě působil až do konce života, když byl několikrát zvolen [[děkan]]em filozofické fakulty a čtyřikrát [[rektor (vysoká škola)|rektorem]]em univerzity. Od roku [[1406]] byl [[farář]]em a [[kazatel]]em u sv. Michala na Starém Městě pražském. Byl učitel a přítel [[Jan Hus|Jana Husa]], kterého podporoval v jeho reformátorských návrzích, po jeho smrti se přiklonil k umírněnému husitství.
 
Jeho nejdůležitější část díla tvoří dva astronomické spisy o [[Astroláb|astrolábu]], ''De composicione astrolabii'' a ''De utilitate (usu) astrolabii'', které si získaly ohlas i ve světě. Velkou popularitu si získal s českými spisy o lékařství, byl považován za odborníka na léčení moru, a herbářem. Napsal latinsky pojednání o [[pouštění žilou]]. Křišťan z Prachatic je autorem [[Aritmetika|aritmetického]] spisu ''Algorismus prosaycus'', jehož dobu vzniku se doposud nepodařilo přesně stanovit. Předpokládá se, že to bylo ve druhém desetiletí [[15. století]], tedy v době, kdy Křišťan z Prachatic napsal i své astronomické spisy.
 
== Životopis ==
 
Křišťan se narodil někdy v 60. letech [[14. století]] (spekuluje se o letech [[1366]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Havránek | jméno = Bohuslav | odkaz na autora = Bohuslav Havránek | další autoři = et al | titul = Výbor české literatury doby husitské | svazek = 2 | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1964 | strany = 570 | url = http://www.ucl.cas.cz/edicee/?expand=/antologie/zliteratury/VZCL2}}</ref> nebo [[1368]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Verfasserlexikon&nbsp;: Die deutsche Literatur der Mittelalters | svazek = 1 | vydavatel = Bayerische Akademie der Wissenschaften | místo = München | rok = | isbn = | kapitola = | strany = 1222 | jazyk = němčina}}</ref>). V roce 1386 začal studovat na Karlově univerzitě, kde o dva roky později získal bakalářský titul a na konci desetiletí složil zkoušku na mistra svobodných umění. Poté nejspíše studoval na lékařské fakultě. Na artistické fakultě začal v roce 1392 přednášet matematiku; na počátku nového století byl zvolen za děkana a posléze arcikancléře. Od roku 1405 vykonával farářské poslání v [[Kostel svatého Michaela archanděla (Staré Město)|kostele archanděla Michaela na Starém Městě Pražském]].
 
Učil na univerzitě v době, kdy se díky [[Jeroným Pražský|Jeronýmovi Pražskému]] začaly objevovat spisy [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]], které výrazně zde formovaly smýšlení intelektuálů. Křišťan se již záhy stal obhájce Wycliffových myšlenek, a když Jan Hus navrhoval některé novátorské postupy v církvi, byl Křišťan velký zastánce těchto novot. Jako farář u sv. Michala odmítl klatbu nad Husem v roce 1411 a dokonce později v roce 1415 za ním přijel do Kostnice spolu s [[Petr z Mladoňovic|Petrem z Mladoňovic]] a [[Jan Kardinál z Rejnštejna|Janem Kardinálem z Rejnštejna]] jako vyslanec pražské univerzity z pověření [[Václav IV.|Václava IV.]] Zde byl Křišťan na popud Michaela de Causis zatčen; na přímluvu Zikmunda byl propuštěn.
Řádek 40 ⟶ 41:
 
== Dílo ==
Celé známé dílo čítající 56 prací a jejich edice zaznamenal [[Pavel Spunar]].<ref>Spunar, ''Repertorium…'', pod čísly 300–355</ref> Svým významem je přirovnáván k svým současníkům [[Jan Šindel|Janu Šindelovi]] či [[Albík z Uničova|Albíkovi z Uničova]].<ref>Výbor české literatury doby husitské, s. 591</ref> Nejvýše je většinou stavěno jeho astronomické dílo, tedy především kvůli dvěma spisům o astrolábu, které nemají v českém prostředí obdoby a získaly si světový ohlas. Poté lékařské, které objemem tvoří největší podíl a které (jeho ''Lékařské knížky'') tvořilo základ pro oblíbený sborník lékařských rad nazývaný „Jádro“, velmi rozšířený byl i český herbář s latinskými názvy bylin. Latinsky se věnoval ve středověku oblíbenému pouštění žilou. A poté až matematické, v kterém se zabýval především poměrně novými arabskými číslicemi, jejich převodem a počítáním s nimi. Dnes méně vzpomínané je jeho botanická práce – zabýval se například [[roubování]]m stromů.
 
Celé známé dílo čítající 56 prací a jejich edice zaznamenal [[Pavel Spunar]].<ref>Spunar, ''Repertorium…'', pod čísly 300–355300-355</ref> Svým významem je přirovnáván k svým současníkům [[Jan Šindel|Janu Šindelovi]] či [[Albík z Uničova|Albíkovi z Uničova]].<ref>Výbor české literatury doby husitské, s. 591</ref> Nejvýše je většinou stavěno jeho astronomické dílo, tedy především kvůli dvěma spisům o astrolábu, které nemají v českém prostředí obdoby a získaly si světový ohlas. Poté lékařské, které objemem tvoří největší podíl a které (jeho ''Lékařské knížky'') tvořilo základ pro oblíbený sborník lékařských rad nazývaný „Jádro“, velmi rozšířený byl i český herbář s latinskými názvy bylin. Latinsky se věnoval ve středověku oblíbenému pouštění žilou. A poté až matematické, v kterém se zabýval především poměrně novými arabskými číslicemi, jejich převodem a počítáním s nimi. Dnes méně vzpomínané je jeho botanická práce – zabýval se například [[roubování]]m stromů.
Ovšem ve své době se také proslavil jako [[prorok]]. Věnoval se [[Astrologie|astrologii]] (která měla velmi blízko k tehdejšímu lékařství). Z jeho teologických (polemických) děl se zachovalo pouze několik dopisů.<ref>Dva vyšly v {{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Documenta Mag. Joannis Hus | vydavatel = sumptibus F. Tempsky | místo = Praga | rok = 1869 | strany = 669–673 | jazyk = la}}</ref>
 
Ovšem ve své době se také proslavil jako [[prorok]]. Věnoval se [[Astrologie|astrologii]] (která měla velmi blízko k tehdejšímu lékařství). Z jeho teologických (polemických) děl se zachovalo pouze několik dopisů.<ref>Dva vyšly v {{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Documenta Mag. Joannis Hus | vydavatel = sumptibus F. Tempsky | místo = Praga | rok = 1869 | strany = 669–673669-673 | jazyk = la}}</ref>
 
=== Spisy ===
 
* ''Algorismus prosaycus''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sigalová | jméno = Zuzana | odkaz na autora = | titul = Algorismus prosaycus = Základy aritmetiky | vydavatel = OIKOYMENH | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-86005-67-4 | jazyk = la/cz}}</ref> – o algorismu, převodu [[Římské číslice|římských čísel]] na [[Arabské číslice|arabská]]
* ''Computus chirometralis'' (''cyrometricalis'') – [[Chronologie|chronologická]] pomůcka k počítání na prstech ruky
Řádek 54 ⟶ 57:
 
== Zajímavost ==
 
Jméno Křišťana z Prachatic bylo umístěno pod okny Národního muzea v [[Praha|Praze]] spolu s mnoha dalšími, viz [[Dvaasedmdesát jmen české historie]].
 
== Reference ==
 
{{matematici.muni|kristan_z_prachatic|Jaroslav Folta, Pavel Šišma}}
 
<references />
 
== Literatura ==
 
{{NK ČR|jk01070096}}
 
* {{Citace monografie
| příjmení = Smolík
Řádek 72 ⟶ 80:
| kapitola = Křišťan z Prachatic (Christannus)
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=203930&mcp=&idpi=388686&author=
| strany = 11–1411-14
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=1197
}}
Řádek 87 ⟶ 95:
| rok vydání = 1900
| url =
| strany = 187–188187-188
}}
* {{Citace monografie
Řádek 98 ⟶ 106:
| rok = 1985
| kapitola = Cristannus de Prachaticz
| strany = 116–132116-132
| jazyk = latina
}}