Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil odkaz na šablonu Citace monografie
m Drobné slohové úpravy.
Řádek 1:
'''Ildibad''' (†[[541]]) byl v letech 540 – [[541]] králem [[Ostrogóti|Ostrogótů]] sídlících v prví polovině [[6. století]] na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]]. Dříve než byl zvolen na ostrogótský trůn, velel jako urozený muž posádce města [[Verona|Verony]]. Když se [[Byzantská říše|byzantskému]] vojevůdci [[Belisar|Belisarovi]] po jeho vítězném tažení proti Gótům vzdávala jednotlivá města do ochrany, rozhodl se tak učinit i Ildibad. Jedním z důvodů byl fakt, že Belisar nalezl v [[Ravenna|Ravenně]] jeho potomky. Avšak sám se do Ravenny nevypravil, jelikož císař [[Justinián I.]] odvolal Belisara z [[Itálie]]. Když se o tomto dozvěděli urození Gótové, chtěli se pokusit o vzpouru a svým králem zvolit jednoho z nejvýznamnějších mužů ze svého středu Uraia. Ten titul nepřijal a na jeho doporučení byl králem zvolen Ildibad. Důvodem byla skutečnost, že Ildibad byl mužem nadmíru energickým a na vrcholu síly a očekávalo se od něj, že bude schopen vést Ostrogóty do další války. Byl také synovcem [[Vizigóti|vizigótského]] náčelníka [[Theud|Theuda]] a urození Ostrogóti doufali, že jeho přítomností by se stal boj proti Římu mnohem úspěšnějším. Po svém zvolení Ildibad svolal významné Góty na jedno místo, kde s nimi ujednal, že dříve než se Belisar odebere do [[Konstantinopol]]e, pokusí se jej přimět k jeho původnímu slibu, jímž se (ze strategického záměru) zavázal, stát se císařem Italiků i Gótů. Byzantský vojevůdce však tentokrát vyslancům tuto nabídku kategoricky odmítl a odebral se na cestu k císaři. Správou Itálie byli místo něj pověřeni velitelé Ioanus a Bess.<ref>Prokopios, s. 173 – 176.</ref>
 
Jakmile se Ildibad dozvěděl, že Belisar odplul z Ravenny, shromáždil kolem sebe Góty i římské vojáky, kteří toužili po změně a začal budovat základy pro svou nadvládu nad Itálií. Zpočátku měl pouze tisíc mužů a jediné město [[Pavia|Ticinum]], ale v krátké době se k němu přidali všichni obyvatelé [[Ligurie]] a [[Venetie]]. Díky špatné správě italských zemí pozbývali římští vojáci ochotu proti Gótům bojovat a jediná armáda, kterájež měla vůli se s Ildibadem střetnout, byl oddíl [[Herulové|Herulů]] pod velením generála Vitalia. K bitvě došlo u města [[Treviso|TarvisiuTarvisa]] a Herulové utrpěli drtivou porážku.<ref>Prokopios, s. 179 – 180.</ref>
 
Nedlouho poté došlo k události, kterájež předznamenala Ildibadův pád. Uraiova žena, prý kvůli šatům, urazila manželku Ildibadovu. Ten prve Uraiu před Góty osočil, že chce uprchnout k nepřátelům a posléze jej nechal úkladně zavraždit. Tímto činem si však znepřátelil svůj lid, který si velmi dobře uvědomoval, že Uraiova smrt byla zbytečná. Mnoho Gótů svého krále veřejně odsuzovalo, ovšem nikdo nechtěl urozeného muže pomstít. Ildibadovou [[Nemesis (mytologie)|Nemesis]] se stal až [[Gepidové|Gepid]] Velas. Velas byl Ildibadův osobní strážce a ucházel se o půvabnou dívku do níž byl zamilovaný. Avšak Ildibad jej vyslal na výpravu proti nepříteli a mezitím dívku provdal za jiného muže. Po návratu z výpravy se Gepid rozhodl urážku pomstít tím, že krále zabijekrálovraždou. Domníval se též, že tímto činem se zavděčí všem Gótům. Svůj úmysl provedl na hostině, kteroujíž Ildibad pořádal pro své šlechtice. {{Citát|Bylo zvykem, že v době hostiny míval král kolem sebe kromě mnohých i svou tělesnou stráž. Když natáhl ruku pro jídlo a seděl na podušce s ohnutou hlavou, Velas ho najednou udeřil mečem do šíje tak prudce, že král ještě držel v prstech jídlo a hlava se mu kutálela na stůl k úděsu a hrůze všech přítomných. To byla pro Ildibadu odplata za to, že usmrtil Uraiu.|Prokopios<ref>Prokopios, s. 180 – 181.</ref>|200}}
 
== Odkazy ==