Martin Kabátník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3:
Roku [[1490]] byl členem poselstva Jednoty bratrské, které bylo vypraveno do Jeruzaléma a Egypta, aby tam hledali původní křesťanské církve, které se nezpronevěřili původnímu křesťanskému poslání. Toto byla víceméně snaha Jednoty vyřešit vlastní problémy nalezením původního [[křesťanství]], které by přijala jako morální autoritu.
* ''Cestopis'', též ''Kabátníkův cestopis'' – při hledání církve projel [[Malá Asie| Malou Asii]], [[Egypt]], [[Jeruzalém]], [[Sýrie|Sýrii]] a [[Palestina|Palestinu]]. Tuto cestu popsal velmi věrohodně, přestože se dopustil řady zeměpisných a etnografických chyb. Nejedná se o chyby úmyslné či přikrášlující, ale o chyby pramenící z neznalosti. Z cesty se vrátil koncem roku [[1492]]. Své dílo později nadiktoval jistému Adamovi, bakaláři, měšťanovi a městskému písaři z [[Litomyšl]]e.
== Charakteristika Kabátníkova cestopisu ==
Jak poznamenává Lucie Storchová ve své práci<ref>Lucie Storchová, "Mezi houfy lotrův se pustiti..." Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 407 - 445.</ref>, chová Kabátník, odhlédneme-li od celkově negativního obrazu cestování, k Orientu velký obdiv. Krása paláců i prostých domů, velikost a výstavnost města, čistota, fungující správa Arabů a milosrdný vztah k vězňům, drahé oděvy i čistota tureckých veřejných lázní a prevétů (záchodů) jsou jedním z charakteristických prvků "Kabátníkova" Orientu. A právě tyto popisy místních reálií odlišuje Kabátníkův cestopis os sdtarších textů, kde Orient plnil jen roli pestré scénérie a důraz byl kladen pouze na vlastní putování epického hrdiny.<ref>Lucie Storchová, "Mezi houfy lotrův se pustiti..." Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 407 - 445. Tam i další odkazy.</ref>
= Prameny, Edice pramenů a literatura =
== Prameny ==
* Cestopis (tzv. Rukopis metropolitní kapituly), s. d., s. l.
* Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka z Litomyšle a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin, měst a způsobův jich i také obyčejův lidí vnově vytištěná. Léta Páně 1539, s. l. (Litomyšl) - nejstarší známé tištěné vydání.
== Edice pramenů ==
* Martina Kabátníka cesta z Čech do Jerusalema a Kaira. R. 1491 – 92, ed. Justin Praha 1894. (Edice tzv. rukopisu metropolitní kapituly).
* Martin Kabatník, Cesta do Jeruzalema. In: Cesty do Svaté země. Ze starých českých cestopisů vybral a upravil Josef Dostál. Praha 1948. S. 7 - 24.
* Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka z Litomyšle a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin, měst a způsobův jich i také obyčejův lidí vnově vytištěná. Léta Páně 1539 (Litomyšl). In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 1 - 18.
==Literatura==
* Erwin Nigmann, Alttschechische Reisebeschreibungen der mittleren Zeit nach dem Osten : Martin Kabátník, Jan Hasistejnský z Lobkovic, Václav Vratislav z Mitrovic, Krystof Harant z Polzic. phil. Diss. Prag 1941.
* Otakar Nahodil, Místo a význam cestopisu Martina Kabátníka v dějinách české etnografie. Praha 1952.
* Lucie Storchová, "Mezi houfy lotrův se pustiti..." Cizí, orientální a "mahumetánský" Egypt v českých cestopisech 15.–17. století. In: Mezy houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, ed. Lucie Storchová, Praha 2005. S. 407 - 445.
=== Reference ===
<references />
== Odkazy ==
| |||