František Nádasdy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ještě jednou typo
m celkové počeštění, proilinky, - slovakismy, zb.slova
Řádek 1:
[[Soubor:Ferenc Nadasdy I.jpg|thumb|František I. Nádasdy]]
'''František I. Nádasdy''' (čti: Nádašdy; německy: Franz Nádasdy von Fogarasföld; maďarsky: Nádasdy Ferenc) - (* [[6. říjen|6. října]] [[1555]], [[Šárvár]] – [[4. leden|4. ledna]] [[1604]] [[Šárvár]]) byl uherský [[šlechtic]], významný bojovník proti Osmanským Turkům, manžel [[Alžběta Báthoryová|Alžběty Báthoryové]].
 
== Život ==
FrantišekŠlo bylo synemsyna významného uherského velmože [[Tomáš I. Nádasdy|Tomáše I. Nádasdyho]]., Byljenž byl hlavním županem v stolicích [[Šopron]], [[Vaš]] a [[Fogaraš]], byl magistrem královských koníren a královským vojenským rádcem. Aktivně se podílel po celou dobu 15-letépatnáctileté války. Za svou statečnost ve válce proti Turkům se stal v roce [[1578]] hlavním velitelem uherských vojsk. V bojích se prokazoval velkou statečnostístatečnost a odvahouodvahu. Vůči Turkům se choval velmi krutě. Po boji přikazoval hromadné [[Poprava|popravy]] zajatců. Jeho oddíl byl nechvalně znám tím, že do útoku vyrážel s uťatými hlavami Turků. V osmanském vojsku vyvolával velký respekt a byl známyznám jako tzv. černý rytíř. V hodnosti hlavního velitele Zadunajských vojsk se v roce 1602 zúčastnil [[bitva o Budín|bitvy o Budín]] a [[Pešť]] proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Jeho vojska dobyla [[Pešť]] a úspešněúspěšně odrazila předvoj Osmanů pri jejich útoku na Budín. Byl věrným stoupencem Habsburků, neboť byl vychován na královském dvoře od svých 12 let spolu s dětmi císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maximiliána II. Habsburgského.]]
Nádasdy byl věrným stoupencem Habsburků. Byl vychovávan na královském dvoře od svých 12 roků spolu s dětmi císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maximiliána II. Habsburgského.]]
 
== Dílo ==
NádasdyZanechal po sobě zanechal ''Pojednání o vojenské taktice'' na základě svých zkušeností z protitureckých válek obsahující kritiku vedení císařských vojsk v poli. Na svém vodním hradě Sárvár podporoval rozvoj umění, udržoval a rozvíjel knihtisk. Hrad byl centrem, kde se zdržovali mnozí protestantští uherští humanisté a učitelé, např. [[Štefan Magyari]] - kněz a spisovatel, [[Ján Silvester]] - autor maďarsko-latinské gramatiky.
 
== Osobní život ==