Nippur: Porovnání verzí

{{Šablona:Starověká Mezopotámie}}

'''Nippur''' ([[sumer]]sky ''Nibru'', [[Akkad|akkadsky]] ''Nibbur'') bylo významné [[Mezopotámie|mezopotamské]] město a všesumerské náboženské středisko. Bylo jedním z nejstarších sumerských měst, které však na svém významu neztratilo ani během období [[Asýrie|asyrského]] a [[Babylon|babylónského]]. Jeho rozvaliny leží asi 160 km jihovýchodně od [[Bagdád]]u v governorátu [[Kádisíja]]. Původně ho omývaly břehy [[Eufrat]]u, ale po změnách koryta leží Nippur uprostřed pouště východně od této řeky.

 

Nippur byl původně vesnicí uprostřed močálů, v níž lidé žili v rákosových chatrčích. Takové osady bývaly tehdy neustále ohrožovány záplavami i požáry. Nové osady vyrůstaly na stejném místě na starých troskách, současně i díky tvořivému lidskému úsilí tak pozdější vsi vystupovaly nad okolní terén. Člověk začal stavět své první chrámy a postupně i obydlí z hliněných cihel, zprvu velmi primitivních. Keramika této doby se blíží keramice z [[elam]]ských [[Susy|Sus]], v podstatě zůstává dost hrubá. Mnohem větší pokrok zaznamenalo stavitelství, oblé cihly se využívaly dokonce jako potrubí. Během 4. tisíciletí se objevují první klínové záznamy vyryté do hlíny v sumerském jazyce.<ref> [http://www.crystalinks.com/nippur.html Nippur, popis a historie]</ref>

K významným centrům sumerské civilizace patřil Nippur od raně dynastické doby. Nikdy nebyl žádným politickým centrem, ale záhy se stal střediskem uctívání (a „majetkem“) hlavního sumerského boha [[Enlil]]a. Z 2. raně dynastického období pochází chrám bohyně [[Inanna|Inanny]]. Ještě ranější jsou některé nalezené kamenné desky s reliéfy. Jde např. o scénu, která znázorňuje lva útočícího na býka, o něco mladší je deska hrdiny krotícího lvy a býky a deska s hodovní scénou. Konečně do 3. raně dynastické doby náleží scéna hudebníka, který obveseluje hodovníky hrou na osmistrunnou [[lyra|lyru]].

 

Nápisy králů [[Uruk]]u [[Lugalzagezi]]ho a [[ur]]ského [[Lugal-kigub-nidudu]]a dokládají, že složení holdu bohu Enlilovi v Nippuru zvyšovalo královskou prestiž a legitimovalo jejich moc. Někteří vládcové se však při tomto aktu nechávali zastupovat svým [[ensi]]m.

 

 

Z následující doby známe plánek města, na němž kanál ''Šatt-en Nil'' odděluje východní čtvrť města se samostatnými hradbami, tvořícími čtverec o straně asi 860 m, která byla vlastně městem ve městě. Za dalších králů jsou nippurské chrámy opravovány a přestavovány, archeologie dokládá destruktivní činost při nájezdech [[Elamité|Elamitů]]. V opisu ze [[Starobabylónská říše|Starobabylónské říše]] se zachovaly v Nippuru zlomky zákoníku významného krále [[Stát 3. dynastie urské|3. dynastie urské]] [[Urnammu]]a. Nippur měl své výsadní postavení po velkou část historie Sumeru, [[Asýrie]] i Babylónu. Pokud mu někteří vládcové výsady odňaly, brzy po změně politických poměrů mu nový vládce původní výsady vrátil.

 

Mezi výsadní města řadí Nippur ve svém zákoníku i babylónský král [[Chammurapi]], přestože ten přenesl hlavní kultovní sídlo do Babylónu k poctě babylónského nejvyššího boha [[Marduk]]a. Chammurapi však vtělil do atributů Marduka mnohé vlastnosti Enlila. Přesto chrám É-kur byl dlouhou dobu zanedbávaný.

Krátce po polovině 2. tisíciletí byl chrám É-kur v Nippuru obnoven, stavělo tu několik panovníků za [[Kassité|kassitské]] dynastie, poté opět následovala léta úpadku, až na konci 8. st. př. n. l. se objevují v Nippuru nápisy asyrského krále [[Sargon II.|Sargona II.]] a král [[Aššurbanipal]] obnovil nippurský zikkurat a chrámy v největší nádheře. S pádem asyrské říše však definitivně končí sláva Nippuru a konečně za vlády [[Seleukovci|Seleukovců]], dědiců říše [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]], je chrám přeměněn v pevnost. Tato pevnost byla budována ještě za [[Parthská říše|Parthů]], ale za [[Persie|perských]] [[Sásánovci|Sásánovců]] se Nippur změnil v ruiny.

<ref>Jan Burian, Pavel Oliva, Civilizace starověkého Středomoří, Praha 1984, str. 15,26,30,38,46</ref>

 

Nippur byl objeven americkým pastorem a biblickým historikem [[John P. Peters|Johnem P. Petersem]], který stál v čele expedice [[Americká orientální společnost|Americké orientální společnosti]], jež od roku [[1884]] plánovala výzkumy v Mezopotámii a [[1885]] po orientačních průzkumech vedených H. Wardem rozhodla zaměřit se na skupinu pahorků ''Niffar''. Američané získali brzy na průzkum pahorků koncesi.

 

John Peters se dokázal na novou expedici připravit lépe a [[14. leden|14. ledna]] [[1890]] začal znovu kopat. Během necelých čtyř měsíců zde našel množství úlomků váz a sošek, pečetí na cihlách a asi 5000 tabulek. Všechny nálezy odvezl do [[Spojené státy americké|USA]], kde je věnoval muzeu [[University of Pennsylvania|Pennsylvanské univerzity]] ve [[Filadelfie|Philadelphii]].<ref >Vojtěch Zamarovský, Na počátku byl Sumer, Praha 1983, str. 72-76</ref>

 

Pro archeologii a světovou historii mají mnohem větší hodnotu práce vedené konzulem USA J. H. Haynesem. V pahorku Niffar strávil s přestávkami celkem 38 měsíců. V první fázi zde byl od března [[1893]] do února [[1896]], poté od února [[1899]] do května [[1900]]. Většinou se musel spolehnout na pomoc domorodých asistentů. Ačkoliv také nebyl historik, archeolog ani architekt, dokázal přinést světu mnoho nových poznatků z nejstarší historie Sumeru.

 

Uvnitř chrámové zdi nalezl Haynes zbytky dvou svatyň a [[zikkurat]]u, chrámové stavby o několika stupních na široké obdélníkové základně. Svatyně stála na nejvyšším stupni zikkuratu. Nippurský zikkurat, který Sumerové nazývali ''É-KUR'' (Dům-hora), se skládal ze tří vrstev. Nejstarší z nich z 26. - 27. st. př. n. l. pocházela z téže doby jako nejstarší [[egypt]]ská [[pyramida]] krále [[Džoser]]a, prostřední z poloviny 23. st. př. n. l., kdy vládl akkadský král [[Narám-Sín (Akkad)|Narámsín]], nejmladší, cihly vnější vrstvy nesly pečeť krále [[Stát 3. dynastie urské|3. dynastie urské]] [[Urnammu]]a z konce 22. st. př. n. l.<ref >Vojtěch Zamarovský, Na počátku byl Sumer, Praha 1983, str. 76-78</ref><ref>Blahoslav Hruška, Pod babylónskou věží, Praha 1987, str. 121, 236, 311</ref><ref>[http://www.talent.cz/clanek.php3?id_c=45 Mezopotamská města]</ref>

 

Město Nippur vystupuje v řadě mezopotamských bájí a povídek. Počátek vesmíru a lidstva vykládají [[etiologie|etiologické]] mýty. Nejstarším textem je nippurský archaický válec z 25. st. př. n. l., v němž se vypráví o bohu Enlilovi a bohyni Ninchursag.

 

Babylónská povídka ''O chuďasovi z Nippuru'' vypráví humorně o chudém Šuninurtovi, který byl hladový a roztrhaný, chtěl si proto získat přízeň starosty a podplatit ho. Své roztrhané šaty vyměnil na tržišti za kozu a nesl ji do starostova domu. Starosta se mu ale odměnil nejhorším jídlem a pivem a vyhodil ho. Šuninurta si pak stěžoval u krále, ten mu dal nádherné šaty. Tentokrát byl u starosty bohatě pohoštěn, ale když starosta usnul, chudák ho zbil.<ref>Blahoslav Hruška, Pod babylónskou věží, Praha 1987, str. 313-315</ref>

 

<references/>

 

 

== Externí odkazy ==

 

[[Kategorie:Archeologické lokality v Iráku]]

[[ru:Ниппур]]

[[sh:Nippur]]

[[sv:Nippur]]

[[tr:Nippur]]