France Bevk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat |
m →Životopis: link |
||
Řádek 41:
Když se vrátil, opustil učitelský post a stal se redaktorem lublaňského ''Večenaga Lista''. Když jej přestali vydávat, rozhodl se pro řízení kulturní rubriky v časipisu ''Slovenec''. Současně svůj čas věnoval divadlu – vedl ochotníky a režíroval je. Na konci roku [[1920]] se navzdory fašistickému útisku vrátil do Gorice a snažil se zachovávat slovinský jazyk svými romány. Na jaře [[1935]] byl společně s Francetem Steletem a [[Josip Vidmar|Josipem Vidmarem]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Tam se spřátelil Zoranem Mušičem (malířem). [[Fašismus]] stále více utiskoval Slovince v [[Přímoří-Gorski Kotar|Přímoří]], také Bevk okusil fašistické vězení. Roku [[1943]] uprchl s vězení a stal se jedním z nejdůležitějších vůdců národněosvobozeneckého hnutí na Slovinském přímoří.
Po druhé světové válce nadále žil v [[Terst]]u, poté v Lublani, kde roku [[1970]] umírá. V roce [[1953]] se stal členem SAZU (Slovinská akademie věd), získal dvakrát [[Prešerenova cena|Prešerenovu cenu]] a to v letech [[1949]] a [[1954]]. Obyvatelé [[Nova Gorica|Nové Gorice]] mu s hrdostí postavili pomník, po něm se jmenuje také hlavní náměstí a pak také knihovna.
==Literární činnost==
| |||