Wikipedie

Přízřenice: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
248 204 editací
m robot přidal: sk:Přízřenice
snahy o oddělení od Brna odděleny do samostatného článku, typo
Řádek 7:
=== Popis původních Přízřenic ===
Jádrem původní vesnice je Staré náměstí, které má kapkovitý tvar. V jeho středu se nalézá [[novogotika|novogotický]] [[Kostel svaté Markéty (Brno)|kostel sv. Markéty]]. Na jižní straně náměstí stojí dodnes zachovaná, ale již poněkud chátrající jednopatrová budova [[zámek (stavba)|zámku]], vybudovaného před rokem [[1750]] pravděpodobně proboštem [[Jan Matyáš Thurnem|Janem Matyášem Thurnem]]. Před ním se nachází německý pomník obětem [[První světová válka|1. světové války]]. Zajímavostí je, že se původně jednalo o pomník císaře [[Josef II.|Josefa II.]], z něhož byla později odstraněna původní pamětní deska a císařova [[busta]]. Ty byly nahrazeny novým křížkem a novou pamětní deskou. V [[intravilán]]u původních Přízřenic se nachází také sídlo zdejšího Sboru dobrovolných hasičů Přízřenice. Při samé hranici s Dolními Heršpicemi stojí v Zelné ulici budova zdejší [[mateřská škola|mateřské školy]], která však v minulosti sloužila jako [[základní škola]] pro zdejší [[Češi|českou]] menšinu.
 
== Snaha o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic ==
V 12.září [[2010]] má v Přízřenicích a sousedních [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpicích]] proběhnout [[referendum]] <ref>http://www.ct24.cz/regionalni/brno/87746-obyvatele-prizrenic-a-dolnich-herspic-v-referendu-rozhodnou-jestli-se-odtrhnou-od-brna/</ref> o jejich odtržení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice k [[1. leden|1. lednu]] [[2012]]. Obyvatelé obou čtvrtí jsou nejen nespokojeni s tím, jak městská část Brno-jih na jejich území pečuje například o kanalizaci a chodníky, ale především se postavili proti plánované výstavbě nového bytového komplexu pro 2000 obyvatel, který by podle jejich mínění narušil vesnický vzhled jejich čtvrtí, a založili občanské sdružení Samostatný jih <ref>http://www.ct24.cz/regionalni/brno/86732-boj-dolnich-herspic-a-prizrenic-za-odtrzeni-od-brna-pokracuje/</ref>. Od roku [[1990]] se jedná o první vážnou snahu o osamostatnění některých částí Brna, a v případě prosazení by se jednalo o vůbec první osamostatnění některé části Brna za celou jeho historii.
 
== Sousedící obce a katastrální území ==
Řádek 21 ⟶ 18:
Když bylo roku [[1777]] zřízeno [[brněnské biskupství]], stal se z Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu samostatný statek pod svrchovaností [[biskup]]a, nicméně i nadále podléhaly kapitulní [[jurisdikce|jurisdikci]]. Roku [[1820]] prosadil biskup rytíř Václaf Stuffer právo spravovat Přízřenice a Dolní a Horní Cejl bez vlivu kapituly, k plnému osamostatní však došlo až roku [[1843]]. Přízřenice byly do poloviny [[19. století]] spravovány [[rychtář]]em a [[konšelé|konšely]], poté se z nich stala moderní obec s [[obecní zastupitelstvo|obecním zastupitelstvem]] a [[starosta|starostou]].
 
Součástí Brna se Přízřenice staly [[16. duben|16. dubna]] [[1919]]. V letech [[1947]]-[[1949]] byl v rámci Brna celý přízřenický katastr součástí městského obvodu '''[[Brno VIII''']]. V letech 1949-[[1954]] pak byl celý přízřenický katastr součástí městského obvodu '''[[Brno XI''']]. Ze srovnání historických map je patrné, že někdy v první polovině 50. let došlo k úpravě katastrální hranice Přízřenic a [[Modřice|Modřic]], při které byla hranice částečně narovnána, přičemž se rozloha Přízřenic pravděpodobně{{Fakt/dne|20100912151708}} zmenšila ve prospěch Modřic. Od roku 1954 pak bylbylo celýcelé přízřenickýkatastrální katastrúzemí Přízřenice součástí městského obvodu '''[[Brno IX''']]. Jeho název byl [[1957]] změněn na '''[[Brno IX-Horní Heršpice''']]. Roku [[1960]] se z něj stala městská část '''[[Horní Heršpice''']], přejmenovaná roku [[1971]] na '''[[Brno IX. Horní Heršpice''']]. Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna též k úpravě katastrálních hranic Přízřenic do dnešní podoby. V rámci této reformy byly některé okrajové pozemky přízřenického katastruúzemí připojeny k [[Dolní Heršpice|Dolním Heršpicím]]. Došlo rovněž k další korekci katastrální hranice nejen s Modřicemi (ty nyní získaly parcely 1451/33, 1451/34, 1451/35, 1451/36, 1451/37, 1451/38 a 1451/39; naopak ve prospěch Přízřenic přišly o parcely 539/61, 539/62, 539/3, 539/4, 539/5, 539/6, 539/63, 539/64, 539/65, 539/66, 539/67, 539/68, 539/69, 539/70, 539/71, 539/72, 539/73, 539/74, 539/75), ale zároveň s Moravany (ty získaly [[parcela|parcely]] 1223/26, 1223/25, 1223/24, 1223/19, 1223/20, 1223/23, 1223/21 a 1223/22).
 
Roku [[1975]] se pak stal celý přízřenický katastr součástí [[členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu]] [[Brno IV.]], existujícího do roku [[1990]]. Od [[24. listopad]]u 1990 je celýcelé přízřenickýpřízřenické katastrúzemí součástí [[samospráva|samosprávné]] městské části '''[[Brno-jih''']].▼
 
12. září 2010 se v [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpicích]] a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce [[Dolní Heršpice-Přízřenice]], o těchto snahách podrobněji pojednává článek [[Dolní Heršpice-Přízřenice]].
▲Roku [[1975]] se pak stal celý přízřenický katastr součástí [[členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno IV.]], existujícího do roku [[1990]]. Od [[24. listopad]]u 1990 je celý přízřenický katastr součástí [[samospráva|samosprávné]] městské části '''Brno-jih'''.
 
== Fotogalerie ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Přízřenice“