Pontští Řekové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Copyvio|zdroj=http://www.reckaobecostrava.cz/reckaobecostrava/9-ARCHIV/43-HISTORIE}} |
puvodne je to ze slov. wiki článek "Pontos" |
||
Řádek 1:
'''Pontští Řekové''' sou etničtí [[Řekové]] z kraje [[Pontos]], kterí se nachází ve dnešním východním [[Turecko|Turecku]]. [[Pontos]] byl až do roku 1921 řecký kraj.
==Historie==
'''Starověk'''
Podle legendy byli první [[Řekové]] na území Pontu [[Jáson|Jásonovi]] argonavti. V současnosti se předpokládá,že pověst o argonautech vznikla z pravdivé řecké výpravy za kolchidským zlatem. Jisté a dúležité však je, že první Řekové se tu usadili v roce 800 před Kr., tedy když tu [[Ionové|Ionští Řekové]] založili město [[Sinop]]é. Kraj tedy kolonizoval kmen Ionských Řekú.V roce 783 před Kr.bylo na východ od Sinopi postaveno další velkoměsto [[Trabzon|Trapezus]] a též Amisos. Potom se v Pontě usadili další řečtí kolonisté. V starověkém období se tu hovořilo místní formou staré ionštiny. Z Pontu pocházel i známý řecký astronom [[Heraklides]] a filozof [[Diogenes]]. Pozdéji tu byli založeny města Tripolis, Komana a Kotyora. Následně byl tento řecký kraj ovládaný [[Peršané|Peršany]],které z Anatolie vyhnal [[Alexandr Veliký]]. V helenistickém období tu bylo založeno řecké Pontské Království. Nejslavnější je král Mithridates,který vyhnal rozpínajícíse [[Řím]]ny z Anatolie a ovládl i [[Atény]].Jeho premožitelem se stal až římský generál [[Lucius Cornelius Sulla]]. Následně se Pontos dostává pod římskou vládu. V této době byl Pontos rozdělen na dvě provincie. Západní provincie byla Pontus, východ s Trapezuntom patřil pod správu provincie Cappadocia. V prúběhu římské vlády prosperovali všechny mesta Anatolie, pričem Trapezunt se stal základnou římské námořní legie. Císař [[Dioklecián]] zřídil diecézní systém dělení říše a zřídil diecézi Pontus, která zahrnovala velkou část Anatolie. Řekové už v prvním století konvertovali na [[Křesťanství|křesťanství]] a tak i v Pontě vznikla silná křesťanská komunita. Pohanské kulty postupně vymizely v 5. století. Mezi pohanskými bohy se tu mimo jiných řeckých kultů vyznával i kult boha Mithru. Od roku 395,se Pontos dostává do Východořímské(Byzantské) říše.
'''Středověk'''
Od 6. století se Byzantská říše stává říší Řeků, přičemž byl [[Trabzon|Trapezus]] důležitým křesťanským městem. Stojí tu i velkolepá bazilika. Na východě Pontu žili kromě Řeků i kavkazské národy, [[Lazové]], kteří v minulosti často vzdorovali římské moci. V 7. stoleti se k hranicím Pontu dostávají Peršané, kterým se podařilo prolomit východní byzantskou hranici. Později se Řekům podařilo zbavit se Peršanů a situace se uklidnila po porážce Arabů, nových vládců Perské říše. Území Pontu bylo následně rozděleno na více Thém. V Pontě,který tvořil hranice řecko-arabského světa sloužili velmi známí byzantští těžkoodění kavaléristé, Akrites, kteří měli na starosti bránit hranice před arabskými najezdy. Právě o nich byl napsán nejznámější středověký řecký epos., Digenis Akritas. O těchto bojovnících se často spívá i v pontských lidových písních. Od 12.století pronikají do Anatolie [[Turci]], kteří však Pontos díky vysokým horám ovládají jen krátce. Po pádu Byzancie v roce 1204,zde vzniklo Trapezuntské císařství, svobodný řecký stát. V tomto období sehrávalo důležitou úlohu i město Samsuna. Po znovuobnovení Byzancie trapezuntské císařství nezaniklo, naopak, pomáhalo Byzancii a dokonce ji i přežilo. Turci se ho zmocnili až v roce 1461, přičemž Trapezuntské císařství Komninovců bylo posledním řeckým státem.
'''Turecká nadvláda'''
V Osmanské říši bylo postavení křesťanů těžší jako muslimů,proto většina Anatolského obyvatelstva přestupovala na islam. Řekové se udrželi právě v Pontu ,části [[Kappadokia|Kappadokie]] a v západní a jižní části Anatolie.Pontští Řekové odolávali poturčování. Nejvíc obyvatel přestoupilo na islám až v 17.století. Pontos si však jako řecký kraj uchoval v rámci Osmanské říše víceméně autonomní postavení s různými výhodami až do začátku 20.století.
Nejznámějšími městy byli Synopi, Samsuna, Kerasunda, Amisos, Trapezunta, Argyrupoli, Rašupoli, Amissos, Neokesarea a Athina. V 18.století se začíná formovat řecká národní identita. Tak tomu bylo i v Pontě. V 19.století se především v mateřském Řecku formují národní požadavky. Z těchto událostí nakonec vzešla Řecká válka za nezávislost. Tato válka se neobešla bez etnických čistek na obou stranách. Řekové pobili 15 000 muslimů v jižním Řecku. Turci na to vyvraždili řeky v Konstantinopoli, na [[Chios]]e a i v Trapezuntě.cTurci už dál od masakrování neupustili. Řekové byli systematicky vyvražďováni v celé Anatolii a hlavně v Pontě.
Několik pontských Řeků se usadilo v Řeckém státě. Největší masakr však přišel po zrušení sultanátu,teda po vzniku Turecka. Za touto genocidou stal president Mustafa Kemal. Pontští Řekové měli být systematicky vyvražďováni,když řecká armáda vstoupila do války s Tureckem..Po porážce u Sakayre v r.1921,Kemal vyvraždil 50 000 řeků v Smyrně,potom zautočil na Pontos,kde vyvraždil další tisíce řeků.Na rozdíl od Smyrny tu Kemal využil jinou taktiku.O této genocídě se totiž svět dozvědět neměl. Neměla být prolita ani kapka krve. Turci posílali Pontské řeky na pochody smrti do vyprahnutých území Anatolie,kde je nechali zemřít,nebo je posílali do pracovních táborů,odkud se nikdo nevrátil. Nastal rychlý útěk anatolských Řeků. Nejhorší byla cesta z Pontu do Řecka,při které zahynulo velké množství lidí. Nekteří Pontšťí Řekové utekli do Ruska. Většina Řeků se po 3000 letech z Anatolie vystěhovala. Potom byla podepsána výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem,přičemž o svůj domov přišlo nejméně 2 000 000 Řeků. V Řecku tato výměna spůsobila velké ekonomické problémy. Kromě toho byla Pontská a Kappadocká řečtina pro Řeky ze západu téměř nesrozumitelná. Proto se Pondští řekové museli naučit fakticky nový jazyk. Usadili se především v Makedonii, která se tímto měla celkově pořečtit.
==Kultura==
Kultůru Pontu prezentují řecký folklor a zvyky. Pontský se odlišuje od ostatního řeckého folklóru,krojem i hudbou. Známý je pontský hudební nástroj [[Kemenče|kemenče]],který je podobný krétské, nebo trácké lyře. Narozdil od houslí se kemenče drží v ruce svisle. Tento nástroj je pro pontské písně charakteristický,stejně, jako pontský buben. Tanec je kruhový, přičemž kroky nejsou v pevninském řeckém stylu. Rytmus je orientální,ale jinak než řecký orientální rytmus. V hudbě a v krocích můžeme spozorovat i keltské prvky. Dodnes si Pondští Řekové udržují v Řecku své zvyky, organizují kulturní festivaly a hovoří svým jazykem. V Řecku žije kolem 2 000 000 Pondů. Jazyková skupina pontských Řeků žije i v Gruzii, Arménii, Azerbajdžanu,Rusku a Krymu. Většina z nich se po pádu komunizmu v roce 1989 vrátila do Řecka. Přibližne 200 000 islamských pontských Ŕeků žije dodnes v Turecku.
| |||