Kolektivizace v Československu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pozastavení akce (květen – říjen 1952): doplnění chybějícího -n- ve slově "srpnu" |
m Reference s interpunkcí - Opakovaná reference (Detekce nástrojem WP:WCW) |
||
Řádek 30:
=== Uchopení moci komunisty ===
Brzy po [[únor 1948|únorovém komunistickém převratu]] schválilo [[Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé|Národní shromáždění]] tzv. Ďurišovy zákony (půjčky zemědělcům na nákup strojů,<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=43|rok=1948|název=o zemědělském úvěru|paragraf=|vydání=21. března 1948|datum přístupu=2010-02-02}}</ref>
Jelikož tyto zákony byly výhodné prakticky pro všechny rolnické vrstvy, dokázali si komunisté ještě několik měsíců po převratu udržet širokou podporu zemědělců. Rolníci ovšem brzy měli zjistit, že se jednalo jen o zastírací manévr komunistů na jejich cestě ke kolektivizaci. Projevilo se to již při aplikaci Ďurišových zákonů, při níž byla zvýhodňována nově zakládaná kolektivistická [[Jednotné zemědělské družstvo|Jednotná zemědělská družstva]] v českých zemích a [[Jednotné roľnícke družstvo|Jednotná rolnická družstva]] na Slovensku.<ref>Jech (2008), s. 53–55.</ref> Tato nová družstva ovšem měla jen pramálo společného s prvorepublikovým družstevnictvím, jehož cílem byla podpora soukromého hospodaření. JZD namísto toho směřovala ke kolektivnímu hospodaření a likvidaci soukromého hospodaření.<ref>Rychlík (2008), s. 21.</ref>
Řádek 94:
Pozastavení vystěhovávání rodin sedláků ovšem neznamenalo konec represí. Naopak, na návrh ministra zemědělství [[Josef Nepomucký|Josefa Nepomuckého]] a ve spolupráci s ministrem školství a osvěty [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňkem Nejedlým]] proběhlo v létě a na podzim 1952 vylučování dětí sedláků z středních a vysokých škol. Také proběhla další vlna vylučování sedláků z národních výborů, a dokonce i z dobrovolných požárnických sborů. Také byly potichu zlikvidován nestranický [[demokracie|demokratický]] [[Jednotný svaz českých zemědělců]] a [[Jednotný zväz slovenských rolnikov]]. Nový úvěrový systém<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=84|rok=1952|název=o organisaci peněžnictví|paragraf=|vydání=11. prosince 1952|datum přístupu=2010-02-02}}</ref> také zrušil [[kampelička|kampeličky]] (družstevní záložny na podporu soukromého hospodaření).<ref>Jech (2008), s. 141–149.</ref>
Samotné sedláky pak postihlo vládní nařízení, které „kulakům“ zvyšovalo povinnost dodávek o 10 % oproti ostatním zemědělcům. K tomuto účelů místní a okresní národní výbory měly sestavit seznamy „vesnických boháčů“.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Vládní nařízení|číslo=57|rok=1952|název=kterým se provádí zákon o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských výrobků|paragraf=17|vydání=4. listopadu 1952|datum přístupu=2010-02-02}}</ref> O měsíc později získaly ONV pravomoc navýšit „vesnickým boháčům“ daně až od 30 %.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=77|rok=1952|název=o zemědělské dani|paragraf=10|vydání=11. prosince 1952|datum přístupu=2010-02-02}}</ref> Ačkoli některé MNV tyto seznamy odmítly vypracovat, v březnu 1953 se na kulackých seznamech nacházelo několik tisíc jmen. O rok později bylo sice sestavování seznamů zrušeno,<ref name="sbirka">{{Citace Sbírky zákonů|typ=Vládní nařízení|číslo=114|rok=1953|název=o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských výrobků|paragraf=|vydání=23. prosince 1953|datum přístupu=2010-02-02}}</ref> tato praxe ovšem ve skutečnosti pokračovala až do druhé poloviny 50. let.<ref>Jech (2008), s. 150–155.</ref>
[[File:Jinačovice, vstup do JZD.jpg|thumb|Bývalé JZD v [[Jinačovice|Jinačovicích]] (od roku 1958 sdružovalo všechny místní zemědělce)]]
Řádek 110:
Po [[Stalin]]ově a [[Klement Gottwald|Gottwaldově]] smrti v březnu 1953 se prezidentem stal [[Antonín Zápotocký]] a předsedou vlády [[Viliam Široký]]. Zároveň došlo k přehodnocení priorit a protikulacká propaganda polevila. Napětí na venkově zmírnila květnová amnestie, jež mnohé zemědělce podnítila k vystoupení z JZD. Mocenský boj v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] vyvolával nejistotu československých politiků, kudy se ubírat dále, a tak některá rozhodnutí odsouvali do budoucna. V zemědělské politice se objevovaly zejména pochybnosti o tom, zda likvidace „kulaků“ přináší skutečně kýžené výsledky.<ref>Jech (2008), s. 190–194.</ref>
Rostoucí nespokojenost obyvatelstva s režimem (mj. kvůli měnové reformě v červnu 1953) nutil komunistické představitele učinit dílčí a přechodné taktické ústupky. V otázce zemědělství se to projevilo, když ministr národní bezpečnosti [[Karol Bacílek]] vydal v červenci 1953 ústní rozkaz k zastavení Akce kulak. Tímto ovšem skončila jen centrální organizace přesídlování „kulaků“, neboť na úrovní krajů a okresů vystěhovávání ještě nějakou dobu doznívalo. V ÚV KSČ se mezitím prosadil názor o tom, že při zakládání JZD nelze používat násilí a posléze byla vydána opatření, jež zrušila kulacké seznamy a povinnost zvýšených dodávek,<ref
ÚV KSČ 18. ledna 1954 „směrnici tří ministrů“ definitivně zrušil, neboť ''„pro nedostatečné politické zajištění a nesprávné provádění akce nesplnila svůj účel“''. Důvodem byla mj. nezákonnost vystěhovávání, za dosavadní nezákonné postupy ovšem nikdo potrestán nebyl a naopak opatření spojená s přestěhováním zůstala v platnosti. Ministerstvo vnitra nakonec toho roku provedlo bilanci celé akce: od října 1951 do počátku roku 1954 bylo v Československu přesídleno 3–4 tisíce rodin.<ref>Jech (2008), s. 202–206.</ref>
| |||