Komunistická strana Německa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
jeden pahýl stačí
Konrad77 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Komunistická strana Německa''' (německy '''Kommunistische Partei Deutschlands''', '''KPD''') byla německá levicová politická strana. Byla založena v prosinci roku [[1918]] [[Spartakovci]], což byla malá frakce uvnitř [[Sociálnědemokratická strana Německa|Sociálnědemokratické strany Německa (SPD)]] a ''Mezinárodních komunistů Německa'' (''IKD''). Obě strany vystupovaly proti výsledku [[První světová válka|I. světové války]], kterou považovaly za válku imperialistickou, na které neměla [[dělnická třída]] zájem.
 
Spartakovci byli vedeni [[Rosa Luxemburgová|Rosou Luxemburgovou]] a [[Karl Liebknecht|Karlem Liebknechtem]], kteří byli zavražděni v lednu roku [[1919]]. Organizace se po smrti lídrů rozštěpila a jedna z frakcí založila s částí [[IKD]] stranu ''Komunistickou dělnickou stranu Německa'' známou pod zkratkou [[KAPD]] v dubnu roku [[1920]].<br Nově zformovaná strana byla později v průběhu nacistické nadvlády nad Německem tvrdě potlačována a její členové byli vystavováni represím režimu v podobě posílání do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]], kde byli masově vyhlazováni. Po skončení [[Druhá světová válka|II. světové války]] a následné okupaci části Německa [[Sovětská armáda|sovětskou armádou]] byli členové donuceni vstoupit do [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]], která byla pod vlivem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nově zformovaná strana se později stala dosazeným řídícím orgánem nově zformovaného státu [[Německá demokratická republika|NDR]]. />
Zprvu příliš sympatií nezískávala, za výmarské republiky se však stále rozrůstala: po 2,1 %, jichž dosáhla v roce 1920, byl výsledek 16,9 v listopadu 1932 jejím největším úspěchem. Přestože po požáru říšského sněmu byly zatčeny 3.000 jejích funkcionářů, obdržela 5.3.1933 ještě 12,3 % hlasů. Hitler, jenž proti komunistům jakožto proti "agentům světového židovstva" vedl od samého počátku nemilosrdný boj, je považoval za žháře a zbavil všechny jejich poslance mandátů, takže žádný poslanec KPD se nemohl 23.3.1933 účastnit hlasování o zmocňovacím zákoně. KPD, jež tím byla jako první německá strana fakticky zakázána, si zorganizovala "zahraniční vedení" a ilegálně pracovala v Německu dál, avšak vzhledem k masovému zatýkání svých bojovníků (jen v letech 1936-1937 kolem 20.000), operujících pouze v malých skupinkách, a vzhledem ke své rivalitě se sociálními demokraty, které dlouho ostouzela jako "sociálfašisty", nedosáhla příliš velkého vlivu.<br />
Po skončení [[Druhá světová válka|II. světové války]] a následné okupaci části Německa [[Sovětská armáda|sovětskou armádou]] byli členové donuceni vstoupit do [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]], která byla pod vlivem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nově zformovaná strana se později stala dosazeným řídícím orgánem nově zformovaného státu [[Německá demokratická republika|NDR]].
 
{{Pahýl - Německo}}