Jedná se o [[kapalina|kapalinu]] nepříjemného zápachu. Má [[bod varu]] 155 °C, [[specifická hmotnost|specifickou hmotnost]] 0,9697 (při 0 °C) a [[pKa]] 4,84 (20 °C).
Kyselinu isomáselnou lze uměle připravovat [[hydrolýza|hydrolýzou]] [[isobutyronitril]]u [[zásada (chemie)Zásaditost|zásadami]], [[oxidace|oxidací]] [[isobutanol]]u [[dichroman draselný|dichromanem draselným]] a [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]<ref>{{cite journal| author=I. Pierre and E. Puchot | title = New Studies on Valerianic Acid and its Preparation on a Large Scale |journal=Ann. de chim. et de phys. |year=1873 |volume=28 |pages=366}}</ref> nebo působením [[amalgám sodíku|amalgámu sodíku]] na [[kyselina methakrylová|kyselinu methakrylovou]]. Zahřívá-li se v roztoku s [[kyselina chromová|kyselinou chromovou]] na 140 °C, vzniká [[oxid uhličitý]] a [[aceton]]. Zásaditý [[manganistan draselný]] ji oxiduje na [[kyselina alfa-hydroxyisomáselná|kyselinu α-hydroxyisomáselnou]], (CH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>-C(OH)-COOH. [[sůl (chemie)|Soli]] kyseliny isomáselné mají větší rozpustnost ve vodě než soli [[kyselina máselná|kyseliny máselné]].
