Balduin III. Jeruzalémský: Porovnání verzí

| královna = [[Theodora Komnenovna (jeruzalémská královna)|Theodora Komnenovna]]

Jeruzalémské království se v padesátých letech, vzhledem k porážce druhé křížové výpravy, již nemohlo tolik spoléhat na pomoc z Evropy. Balduin III. se proto rozhodl směrovat svou politiku vstřícněji k [[Byzanc|Byzantské říši]]. V [[Konstantinopol]]i se jeho vstřícný přístup dočkal odezvy a [[seznam byzantských císařů|císař]] [[Manuel I. Komenos|Manuel I.]] dal Balduinovi na znamení spojenectví za ženu svou neteř [[[[Theodora Komnenovna (jeruzalémská královna)|Theodoru]]. Aliance byla výhodnější spíše pro [[Konstantinopolis]], než [[Jeruzalém]]. Balduin byl donucen předat lenní svrchovanost nad [[Antiochijské knížectví|Antiochijským knířectvím]] Byzanci poté, co kníže [[Renaud de Châtillon]] napadl a vydrancoval byzantský [[Kypr]]. Císař pak s armádou přišel do Sýrie Renauda potrestat a donutit ho ke slavnostní přísaze. Ve svatební dohodě bylo také, že pokud by Theodora ovdověla, dostala by údělem město [[Akkon]]. Ačkoliv byla Theodora ztělesněním byzantsko-jeruzalémského spojenectví a manželkou jeruzalémského krále, nikdy neměla, vyjma území Akkonu, žádný vliv a moc. Svatba proběhla v září roku [[1158]], Theodoře bylo třináct let, její ženich byl přitom o patnáct let starší.