'''Juraj VII. Turzo''' ([[2. září]] [[1567]] [[Lietavský hrad]] – [[24. prosinec|24. prosince]] [[1616]] [[Bytča]]) byl v letech [[1606]]–[[1616]] [[hrabě]], v letech [[1585]]–[[1616]] hlavní [[starosta]] [[Orava|Oravy]]. Byl synem Františka I. Turza a Kataríny Zrínské.
Šlo o bojovníka proti Turkům (zúčastnil sase všech významných protitureckých bitev), známý diplomat, podporovatel Slováků a [[protestant]]ismu. Od roku [[1598]] byl rádcem císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], od roku [[1599]] [[královský číšník]], od roku [[1602]] kapitán předdunajského vojska a hlavní velitel novozámecké posádky. Jako [[palatin]] roku [[1610]] odčlenil luteránskuluteránskou (evangelickou a. v.) cirkevcírkev od katolické. Důsledně uplatňoval právo „Cius regio, eius religio“ (koho panství, toho náboženství).
V Žilině se od 28. do 30. března [[1610]] konala první zákonodárná synoda EvanjelickéEvangelické církve na [[Slovensko|Slovensku]]. Mezi ústředními postavami Žilinské synody byl i palatin Juraj Thurzo.<ref>{{Sk}} [http://www.ecav.sk/?p=ZS_zil_synoda_1610/ZS_historie/400_vyrocie_Zilinskej_synody Zilinska synoda]</ref>
